Mnichovské memento aneb Proč dohodu stále vnímáme jako zradu a ponížení
Mnichovská dohoda z 29. září 1938 znamenala surové přepsání mapy Československa a stala se symbolem státu ponechaného napospas. A předznamenala tragédii, která vypukla jen o rok později.
Čtěte také
„Mnichov“ dodnes vnímáme jako zradu, ponížení, trauma. Slouží jako příliš často používaná metafora i jako berlička pro vysvětlení národních nešvarů. Události po ruské invazi na Ukrajinu ale ukazují, že je stále důležitým mementem, které nám připomíná, proč nesmíme ustupovat zlu.
Stavíme se do role oběti oprávněně? Proč se z Mnichova stalo tak líbivé přirovnání? A nepřichází tím o svůj význam? Jak mnichovskou dohodu vnímá svět? Co pojem „mnichovanství“ znamená pro naši současnou veřejnou komunikaci?
Na tyto a další otázky odpoví třetí Názorové fórum pořádané Památníkem ticha. Inspirativní setkání významných osobností a pestrá mozaika jejich úvah.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
