Mladić vraždil důsledněji, než zněly rozkazy. Srbům vadí spojování s genocidou, popisuje novinářka
Někdejší velitel vojsk bosenských Srbů generál Ratko Mladić, který zemřel minulý týden, si ve vězení v nizozemském Haagu odpykával doživotní trest za válečné zločiny. V Srbsku ho ale pohřbí se všemi vojenskými a státními poctami, oznámil tamní ministr spravedlnosti. „Část srbské veřejnosti věří, že Ratko Mladić byl potrestán buď příliš přísně, anebo vyloženě nespravedlivě,“ přibližuje v Interview Plus redaktorka týdeníku Respekt Magdaléna Fajtová.
Srbský prezident Aleksandr Vučić požádal nizozemské úřady o prošetření Mladićovy léčby i okolností jeho smrti. Podle Fajtové se převoz těla do Srbska kvůli různým zkoumáním nejspíš protáhne, nezaznamenala ale žádné konkrétní důkazy, že by měl ve vězení špatnou zdravotní péči.
Čtěte také
Muž přezdívaný Bosenský řezník má už dnes řadu památníků nejen v Srbsku, ale zejména v Bosně. Spekuluje se, že nyní by mohl být pohřben v Bělehradě vedle své dcery, která spáchala sebevraždu v roce 1994. „Jedno z vysvětlení je, že se tak stalo poté, co se dozvěděla, co její otec páchá za války,“ připomíná novinářka.
Pro místo Mladićova posledního odpočinku se nabízí i jeho rodná vesnice v Bosně a další města. „Ale myslím, že nejpravděpodobnější bude Bělehrad,“ soudí Fajtová. I kdyby nakonec nedošlo na státní pohřeb, očekává značnou účast veřejnosti.
Proč pykají Srbové
Mladić byl odsouzen za genocidu ve Srebrenici, jeho obhájci u soudu argumentovali tím, že jako voják nenesl odpovědnost za politická rozhodnutí, kterým se nemohl vzepřít. „Mít rozkazy, které zahrnují zavraždění osmi tisíc lidí a více, když nebudeme mluvit o Srebrenici, je jedna věc. Ale přijmout je a vykonat ještě důsledněji, než by bylo potřeba, to soud odmítl přijmout,“ zdůrazňuje reportérka.
Čtěte také
Dodnes prý není zcela jasné, kde jsou všechny masové hroby, protože Srbové po letech ostatky exhumovali a pohřbili na dalších místech, aby zmátli vyšetřovatele. Zdaleka také nejsou popsány všechny zločiny, ke kterým v bývalé Jugoslávii došlo vzhledem k obrovskému množství případů. Svědci i pachatelé jsou navíc už často mrtví.
Mnozí Srbové sice Mladićovy zločiny uznávají, zároveň je ale odmítají označovat za genocidu, mimo jiné z obavy, aby sami nebyli považováni za genocidní národ. A jednoznačně kritický názor na Mladiće prý nemají ani mladí lidé, byť Fajtová přiznává, že s nimi raději řeší především nedávné protivládní protesty.
„V Česku se také v dějepisu málokdy dostaneme dál než do druhé světové války a taky by mě zajímalo, jak se učí o odsunu Němců. Pokud se v Srbsku o Mladićovi učí, tak rozhodně velmi mírně,“ srovnává.
Čtěte také
Zastánci mírnějších trestů pro srbské válečné zločince často poukazují na to, že příslušníci jiných národů trestům unikli, případně k nim byla mezinárodní justice benevolentnější.
„Je to třeba případ Nasera Oriće, etnického Bosňáka, který spáchal několik válečných zločinů a po několika letech ve vazbě byl zproštěn viny. Existuje ale důvod, proč je odsouzených Srbů více – protože ti byli ve vedení Jugoslávské lidové armády, která měla daleko větší moc než ti v uvozovkách separatisté,“ podotýká Fajtová.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
