Mladí Rusové obdivují éru Sovětského svazu, přestože ji nezažili
Sovětský svaz býval rozhodující veličinou na mezinárodním kolbišti. Mohl se měřit se Spojenými státy, a svůj vliv uplatňoval na celé planetě. Myslí si to aspoň Oxana Černyševa, studentka prvního roku žurnalistiky na moskevské Mezinárodní univerzitě.
„A mezi mladými rozhodně není sama,“ zjistilo nezávislé středisko pro výzkum veřejného mínění Levada. Na rozpad SSSR má mládež stejný názor jako prezident Putin – prý to byla katastrofa. Jenomže to, co 61letý Putin zažil, si 18letá Oxana neumí pořádně představit. Narodila se pět let po kolapsu Sovětského svazu a obraz minulosti si skládá výlučně z nostalgického vzpomínání svých rodičů.
Podle šetření Levady mladí Rusové a Rusky oceňují zejména anexi Krymu i proruské angažmá na východní Ukrajině. Popularita mezi mládeží je dokonce vyšší než u starších ročníků, pro něž jsou Krym i celá Ukrajina jednoznačně ruským územím. Šetření mezi šestnácti sty mladých lidí ve věku od 18 do 24 let ukázalo, že 86 procent podporuje Putina.
Tolik sympatií neměl v žádné jiné věkové skupině. Mladí obdivují na SSSR zejména jeho někdejší vojenskou sílu. „Myslím, že by se nás svět měl bát. Koho se bojíte, toho respektujete,“ říká Oxana ve studentské kavárně nad šálkem čokolády. „Protiputinovští studenti na kolejích nemají šanci, a někteří jsou za své kritické názory šikanováni,“ poznamenává Levada.
Také BBC v reportáži z Ruska potvrzuje, že obyčejní lidé jsou v euforii. „Jsme rozjetí jako lokomotiva. Nikdo nás teď nezastaví,“ řekl reportérce BBC ruský žurnalista. „Nejprve jsme ohromili svět olympiádou v Soči, pak jsme získali nazpět Krym, a vzápětí jsme v hokeji vyhráli zlato,“ chlubí se kolemjdoucí na Rudém náměstí.
Podle BBC nemá nadšení obyvatel daleko k radosti sportovních fanoušků – jako by si nikdo neuvědomoval, jaké důsledky může tato vlna ruského patriotismu mít. Televize jsou plné profesionálně odvedených propagandistických reportáží – jsou velmi emotivní a doprovází je pochodová hudba. Není nijak složité nechat se strhnout.
Co se Ukrajiny týče, televizní kanály předávají jediné poselství: násilí na východě země je chybou Kyjeva. Ukrajina je plná neonacistů a fašistů, Spojené státy krizi přiživují a Rusko vystupuje coby jediný mírotvorce. „Je to agresivní a svůdná propaganda. Ani v sovětských dobách jsem takovou masáž nezažil,“ říká ředitel Levady Lev Gudkov.
Lidé s kritickými názory jsou v defenzivě. Od okamžiku, kdy Putin v březnu v projevu o anexi Krymu řekl, že nestrpí v zemi pátou kolonu, si opozice připadá jako v obklíčení. „Musíme si dávat obrovský pozor. Jedna chyba a zavřou nás,“ přiznává Gudkov.
A kdo nejvíc podporuje protizápadní nálady? Reportérka při hledání odpovědi zavítala na Vrabčí hory, do čtvrtého poschodí katedry sociologie Moskevské univerzity, kde se nachází Středisko pro konzervativní výzkum. Řídí jej profesor Alexandr Dugin. Ten nadšeně vítá sankce, protože si přeje, aby se Rusko úplně rozešlo se Západem.
Akademik, který kdysi stál na okraji establishmentu, je nyní hlavním konzervativním ideologem Ruska. Má dlouhý šedivý vous a připomíná Solženicyna – a skutečně je dalším z řady ruských myslitelů, který sní o sjednocení všech slovanských národů.
Otevřeně tvrdí, že by Rusko mělo vpadnout na východní Ukrajinu, ale na rozdíl od Solženicyna se nepouští tolik do náboženství – hovoří spíše postmoderním jazykem. Na stole nemá ikony, nýbrž svatojiřské stužky, symbol proruských rebelů. Prý to jsou jeho přátelé. Na otázku, zda náhodou neradí prezidentu Putinovi, odpovídá vyhýbavě: „Je to příliš osobní, nemohu k tomu nic říci.“
Podle BBC je otázkou, jak dlouho Rusku tato vlna vlasteneckých nálad vydrží. Někteří si myslí, že jde o poslední vzedmutí autoritářského režimu, po němž přijdou nevyhnutelné změny. Gudkov je naopak přesvědčen, že nové okouzlení Putinem vydrží přinejmenším tak dlouho, aby byl znovu zvolen v roce 2018. „To znamená, že pokud bude mít dobré zdraví, může stát v čele Ruska ještě dalších deset let,“ hodnotí závěrem vyhlídky své země.
Zpracováno ze zahraničního tisku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
