Mladí lékaři už dnes nechtějí trávit v nemocnicích tolik přesčasů, říká onkoložka Tesařová
Jako malá potřebovala být pilná holčička. „Byla to obsedantní neuróza,“ říká klinická onkoložka Petra Tesařová. Samé jedničky jí ale vydržely i při studiu medicíny a dnes na lékařské fakultě přednáší.
Lékařka sama o sobě tvrdí, že je perfekcionistka a rozčiluje ji, když něco není v souladu se zdravým rozumem. „Současná medicína je velmi prorostlá byrokracií, a ta je často v zásadním rozporu s rozumem,“ myslí si.
Čtěte také
Situace ve zdravotnictví se podle Tesařové stále zhoršuje, i když vnímá pozitivně, že si alarmující stav věcí začínají uvědomovat kompetentní orgány.
Nová generace
„Zdravotníci byli dost dlouhou dobu ochotní pracovat za celkem bídných podmínek,“ vzpomíná onkoložka na polistopadové období, kdy se lékaři těšili z možnosti účastnit se zahraničních konferencí a zkvalitňování poskytovaných služeb podle západního vzoru.
„Je tu problém velké zátěže přesčasovou prací a nová generace už nechce trávit v nemocnici tolik času – mladí lékaři mají pocit, že to nemá ten správný smysl,“ vysvětluje proměnu, kterou s sebou nese generační výměna. Zatímco na Západě se přesčasy týkají zejména mladých lékařů před atestací, u nás prý situace trvá i po získání vyšší kvalifikace.
Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s Petrou Tesařovou, která mluvila také o postavení žen v lékařských oborech, o nutnosti naučit se odpouštět a o projektu na podporu mladých pacientek s rakovinou prsu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
