Místo toho, aby Babiš přiznal, že selhal, jsme slyšeli minimum sebereflexe, hodnotí Pekarová Adamová

Snahu rozklížit společnost vidí Pekarová Adamová naopak na straně šéfa hnutí ANO a připomíná, že právě soudržnost sehrála klíčovou roli při zvládnutí jarní vlny onemocnění covid-19.

Debata o rouškách má trochu odvést pozornost od nefunkčních chytrých řešení.
Markéta Pekarová Adamová

Pekarová Adamová varuje před izraelským scénářem, vyhlášením nouzového stavu a hrozbou dalšího vypnutí ekonomiky.

„To už si skutečně nemůžeme dovolit. Mnozí stojí ekonomicky nad propastí. Černý scénář se dá zvrátit, pokud se personálně velmi výrazně posílí krajské hygienické stanice – skutečně o stovky lidí tak, aby byli schopní trasovat. A možnosti testování, klidně i zdarma pro ty, kdo mají příznaky,“ míní šéfka TOP 09.

Chytrá řešení?

Čtěte také

Ondřej Konrád: Premiér nám mnoho neřekl

Vláda by se podle Pekarové Adamové teď měla zaměřit zejména na funkční řešení, která měla být hlavním pilířem boje s koronavirem. „Tuto oblast si vzal v červenci pod sebe přímo pan premiér,“ připomíná. „A místo, aby řekl ‚selhal jsem, beru za to zodpovědnost‘, slyšeli jsme minimum nějaké sebereflexe a žádný plán na zlepšení,“ hodnotí pondělní projev Andreje Babiše.

Poslanec a místopředseda sněmovního výboru pro zdravotnictví Julius Špičák (ANO) si ale myslí, že existuje jen pramálo jednoznačných důkazů o skutečné účinnosti řady opatření. „Dalo by se říct, že jediné stoprocentně fungující opatření je velmi přísná restrikce,“ tvrdí.

Omezení hromadných akcí je sice bolestné, ale méně bolestné než další šíření. Pak se totiž nevypneme sami, ale vypne nás svět.
Julius Špičák

Na obranu svého stranického šéfa dodává, že chytrá karanténa je z povahy věci příliš komplikovaná. „Nedomnívám se proto, že jde o jediné zázračné řešení,“ hodnotí Špičák, který by v tuto chvíli podpořil maximální omezení hromadných akcí.

Chraňme lékaře

Zásadní je teď ochránit takzvanou první linii, hlavně lékaře a zdravotnický personál, domnívá se předsedkyně TOP 09. Nákaza šířící se mezi zdravotníky je podle ní nebezpečným trendem, který může vést ke kolapsu zdravotnictví. „Ne proto, že bychom neměli lůžka, ale že by neměl kdo léčit,“ dodává.

Špičákovi ale chybí exaktní data. „Neexistuje důkaz o tom, že země, které testují maximálně, měly lepší průběh, než ty, co testují méně,“ připomíná, že jednoduchá otázka není ani to, jak často testy opakovat a jak dlouhá by měla být karanténa a izolace.

„Chtěl bych vědět, jaký je u infikovaných zdravotníků průběh nemoci. A nechci slyšet, že je většinou lehký, chci slyšet číslo,“ vyzývá poslanec. 

Čtěte také

Hospitalizovaných s covidem je více než dvojnásobek, rapidně vzrostly i vážné případy, ukazují data

A pokračuje: „Máme i další profese, které jsou též nezbytně nutné – třeba učitelé. Měla by být kontinuální zpráva, kolik je v jednotlivých profesních skupinách infikovaných a kolik je hospitalizovaných s těžkým průběhem. Zdá se mi, že těžký průběh je u aktivních lidí naprosto výjimečný,“ říká Špičák. 

Po jasných cifrách volá i v případě nakažených školáků: „Chci vědět, kdo je infikován na každém stupni škol a koho infikované děti, které byly z 99 procent bezpříznakové, dál nakazily. To je totiž klíč ke správným rozhodnutím.“

Julius Špičák má ale za to, že opoziční poslankyně opomíjí další důležité otázky, jako je například délka intervalů testování. „Netroufám si odpovídat tak jednoznačně. Patrně proto, že do toho vidím víc než paní Pekarová Adamová,“ uzavírá.

Poslechněte si celý audiozáznam speciálu.