Wichterle: Česko se bohužel extrémně uzavřelo. Dostat sem kvalifikované pracovníky je nemožné

Cestou k modernizaci státní správy je podle signatářů z neziskových organizací, byznysu i akademiků kromě digitalizace také informované vládnutí a efektivní organizace.

Čtěte také

Nepřemýšlí, jak udělat papíry bez papírů, popisuje finský přístup k digitalizaci šéf IT firmy Lukasík

„Je třeba věnovat pozornost nastavení služeb pro naše občany,“ míní Eva Pavlíková, jejíž platforma sdružuje přes čtyři tisíce expertů z byznysu angažovaných ve veřejně prospěšných projektech.

Připomíná, že u digitalizace nejde jen o kvalitní přísun dat, ale také o přístup všech občanů k nim. Jako příklad uvádí svou zkušenost s projektem Učíme online, který s kolegy iniciovali za pandemie: „Přes deset tisíc dětí nemělo vůbec přístup k internetu, respektive k online vysílání.“ 

Když zavádíte v jakékoliv firmě informační systém bez toho, že že ho lidé začnou mít rádi, ani jakékoliv investice do IT vám nepomohou.
Martin Wichterle

Úředníky doporučuje povzbuzovat, aby byli ochotní přijmout za své technologické inovace. 

„Myslím, že ta cesta bude ještě relativně dlouhá právě proto, že některé služby, které stát poskytuje, nejsou úplně funkční, použitelné. Zbytečně to nabourává důvěru vůči službám státu,“ dodává expertka na e-commerce, která za covidu s kolegy pomáhala také prostřednictvím projektů Dáme roušky nebo webu Covid Portál.

O důvěře jako předpokladu reforem státu se zmiňují i další experti. „Když zavádíte v jakékoliv firmě informační systém bez toho, že že ho lidé začnou mít rádi, ani jakékoliv investice do IT vám nepomohou,“ zdůrazňuje Martin Wichterle, majitel strojírenské skupiny Wikov, spolumajitel sklářských firem Bomma a Rückl a člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy. Wichterle je signatářem výzvy dvaatřiceti byznysmenů k další transformaci české ekonomiky.

Otevřenost světu

Hosté pořadu Souvislosti Plus poukazují na budoucí finanční přínosy navržených reforem společnosti pro všechny, kdo se státem přicházejí do styku.

Čtěte také

Stát je sto let za opicemi. Kdo teprve teď přemýšlí o digitalizaci, promrhal rok, kritizuje odborník na e-commerce Vetyška

„Je naprosto klíčové dostat do škol kvalitní učitele,“ upozorňuje například Bob Kartous, který se tematice školství věnuje dlouhodobě a dnes stojí v čele Pražského inovačního institutu. Ve skandinávských zemích podle něj reformy stály i na celoživotním vzdělávání pedagogů.

Signatáři petice 32 byznysmenů vyzývají stát mimo jiné k podpoře jazykových a integračních programů pro kvalifikované přistěhovalce.

„Česko se bohužel v uplynulých letech extrémně uzavřelo vůči zahraničí. Když sem chcete přitáhnout kvalifikovaného programátora nebo konstruktéra z Velké Británie, je to v podstatě nemožné,“ upozorňuje Wichterle a dodává:

„Jestli chceme být úspěšným státem, musíme být otevřenou společností. Musíme se otevřít všem, kteří tu chtějí studovat, pracovat nebo podnikat.” 

Budování značky

Bob Kartous připouští, že modernizaci státní správy bude třeba zvláště zpočátku financovat z veřejných zdrojů. Ti, kdo proces modernizace chystají, by ale podle něj měli zároveň vysvětlovat lidem z byznysu, proč je i pro ně výhodné do takových změn investovat.

Čtěte také

Základní premisa státní správy je, že občanovi se nesmí věřit, vadí Bláhovi z Hlídače státu

„Pokud se ten proces nebude zbytečně zpomalovat, relativně rychle se nám vrátí právě v efektivitě veřejné správy, která bude mít pozitivní dopad jak na jednotlivé občany, tak na organizace a firmy,“ míní Kartous. „Je to naprostá nezbytnost, abychom jako stát v centru Evropy přežili,“ dodává.

Výzva 32 byznysmenů doporučuje Česku vsadit na budování české značky, na otevřenost země pro kvalifikované lidi ze zahraničí a udržitelnost budoucí ekonomiky. Vyslovila se také pro vznik centrální autority pro digitalizaci státu.

Pokud se proces modernizace nebude zbytečně zpomalovat, relativně rychle se nám vrátí právě v efektivitě veřejné správy.
Bob Kartous

Eva Pavlíková připomíná, že už předchozí vlády se o to snažily prostřednictvím digitálního zmocněnce. „Myslím si, že větší problém než centralizace je to, aby toto dané oddělení nebo útvar mělo dostatečné pravomoci a kompetence,“ říká. 

Další překážkou reforem podle ní je, že česká veřejná správa bojuje s přílišným dělením na resorty. Jak dodává, řada ministerstev například v digitalizaci pokročila, ale selhávaly komplexnější projekty, na nichž měly různé resorty spolupracovat. 

Motivace k podnikání

Byznysmeni dále doporučují státu, aby podpořil samosprávy daňovým výnosem z místního podnikání. „Rozpočtové určení daní v podstatě nedovoluje komukoliv, aby mohl jakkoliv participovat na nějakém úsilí. Nějaká komunita nebo obec musí něco obětovat a není tam vůbec zájem na jakékoliv podnikatelské aktivitě,“ míní Martin Wichterle.

Rozpočtové určení daní v podstatě nedovoluje komukoliv, aby mohl jakkoliv participovat na nějakém úsilí.
Martin Wichterle

I malá daňová úleva podle něj vytváří hodnoty pro obce navíc. Signatáři výzvy také žádají stát, aby upravil právní a daňový rámec pro zaměstnanecké akcie a podpořil možnost investování obyvatel do akcií malých a středních veřejně obchodovatelných firem.

„Česká ekonomika trpí opravdu velkým nedostatkem domácího kapitálu a to také nakonec sledujeme na obrovském odlivu dividend,“ dodává Wichterle. Drobné investice občanů podle něj pomáhají místnímu kapitálu například ve Švédsku.

Dokáže Česko vybudovat efektivní moderní a digitalizovanou státní správu, která se inspiruje zkušenostmi zvenčí a uchopí příležitosti, které jí dává společná Evropa? Může být zdejší ekonomika funkční, otevřená a moderní, zvládne držet krok se světem? Poslechněte si celé Souvislosti Plus. Moderuje Martina Mašková.