Místo očekávané lepší budoucnosti tady máme jen hlubší mezilidská odcizení, hodnotí Le Figaro rok s covidem-19

1. březen 2021

Francouzský deník Le Figaro se vrací k představám, které jsme o pandemii koronaviru měli před rokem. Ve Francii loni na jaře docela běžně zněly názory, že covidový otřes je nejlepší příležitostí k proměně společnosti.

Čtěte také

Zelení snili o tom, že konečně přichází ekologicky šetrnější společnost. Liberálové doufali, že po výhře nad covidem přijde konec nafouklé státní byrokracie. Nacionalisté se zase těšili, že v nové době budou daleko snáze chránit národní hranice.

Místo doufání ale přišla spíš úzkost. Naplňuje se tedy zatím spíš předpověď spisovatele Michela Houellebecqua, který před rokem tvrdil, že po rozvolnění se neprobudíme v novém světě. Naopak, procitneme v tom stejném.

Houellebecque tehdy předpovídal, že koronavirus pouze výrazně urychlí hluboké změny v naší společnosti, které začaly už dávno před příchodem viru. Myslel tím třeba rozvoj sociálních sítí, digitální setkání nebo nákupy on-line. Místo vizí o lepší budoucnosti tak sledujeme spíše hlubší mezilidské odcizení.

Chystá Kreml odchod Lukašenka?

Jaké kroky chystá Kreml v příštích týdnech vůči Bělorusku? Otázku rozebírá polský deník Rzeczpospolita. Běloruský prezident Alexander Lukašenko v minulém týdnu vyrazil do Soči, aby si tam zalyžoval s ruským protějškem Vladimirem Putinem.

Krom volného času na svahu spolu vedli šestihodinové jednání. Další den následoval telefonní hovor. Celou Lukašenkovu cestu do Soči ovšem halí závoj mlčení. V takové situaci se v ruských médiích objevují spekulace, že Rusko chystá provést v Minsku mocenskou výměnu.

Čtěte také

Kreml totiž netěší představa, že se v Bělorusku po zimě znovu rozjedou protivládní protesty. Zvlášť ve chvíli, kdy má Moskva co dělat s demonstracemi na podporu Alexeje Navalného. Navíc na podzim se v Rusku chystají parlamentní volby a stabilita u západních sousedů by Putinově straně Jednotné Rusko pomohla. Podle některých informací by se mohlo předávání moci v Bělorusku rozběhnout už do půlky března, píše Rzeczpospolita.

Alexander Lukašenko by podle této teorie jmenoval nového premiéra, který by ho později nahradil v čele státu. Podle deníku Rzeczpospolita se spekuluje třeba o současném ministru zahraničí Vladimiru Makeiovi.

Krom toho si už ale prý ruští investoři brousí zuby na privatizaci běloruských státních podniků jako třeba automobilového kolosu MAZ, státních železnic nebo koncernu Naftan. Tak by vliv Ruska v Minsku ještě víc stoupl. Otázkou ale je, nakolik dokáže prezident Lukašenko ustoupit do druhé řady.

Rok s Matovičem

Výsledky voleb na Slovensku přesně před rokem vynesly k moci čtyřkoalici premiéra Igora Matoviče. Po dvanácti měsících preference jeho hnutí OĹANO spadly z 25 na 10 procent. Podle serveru Aktuality.sk samotného premiéra sráží neschopnost překročit vlastní stín.

Čtěte také

Matovičův tým dělá politiku na sociálních sítích, výkon při řešení sporů ve čtyřkoalici je už ale slabší. Tvrdá opatření proti covidu na Slovensku nefungují podle vládních představ a trpělivost mezi občany je napnutá.

V modelu pro parlamentní volby se proto na prvním místě drží hnutí Hlas – Sociální demokracie bývalého premiéra Petra Pellegriniho. Ten přitom nemusí nic dělat, stačí věšet fotky z domácnosti na sociální sítě a preference se mu daří držet nad 20 procenty, píšou Aktuality.sk.

Celý přehled zahraničního tisku najdete v audiozáznamu.

autoři: Ondřej Elbel , lup
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.