Místa paměti. Vydejte se do Jáchymova, do krematoria Strašnice, na Ďáblický hřbitov a nádraží Bubny
Úctu mrtvým a klid rodinám. Ředitel strašnického krematoria František Suchý schovával popel obětí nacismu
Když projdete bránou krematoria v pražských Strašnicích, ocitnete se tváří v tvář impozantní budově. Z každé strany před ní plápolají ohně. Krematorium bylo postaveno v letech 1929 až 1932. Výběrové řízení na místo ředitele tehdy vyhrál František Suchý. A tím se začal psát příběh odvahy, tichého hrdinství a pevného charakteru.
Čtěte také
Krátce po okupaci českých zemí nacistickými vojsky začal hon na odbojáře, vlastence a všechny, kteří by se odvážili postavit třetí říši na odpor. Popravovalo se v Kobylisích, na Pankráci a dalších místech, a těla obětí byla přivážena do strašnického krematoria.
Tady měla navždy zmizet a spolu s nimi i jména zavražděných. Tato „třetí směna“ se odehrávala tajně. Naložené náklaďáky přijížděly v noci do Strašnic. Příslušníci gestapa vytahali ven bedny, ze kterých ještě odkapávala krev. Rozkaz zněl: okamžitě spálit.
Nebudeme pálit těla beze jmen
Nuceným svědkem nočních událostí byl nejen František Suchý, ale také jeho syn. A oba se usilovně snažili, aby se nezapomnělo na ty, kteří měli být zapomenuti. „František Suchý řekl Němcům, že nepřipadá v úvahu, aby se likvidovala těla, když nezná jména,“ popisuje ředitel Post Bellum Mikuláš Kroupa.
Němci byli pečliví a vedli si podrobné seznamy o vězněných a popravených. „Takže mu ty papíry předali a zatímco on je hostil alkoholem, ve vedlejší místnosti jeho šestnáctiletý syn jména přepisoval.“ Pokud by na to Němci přišli, celá rodina by neunikla rozsudku smrti.
Čtěte také
Přesné instrukce dostal František Suchý i ohledně nakládání s popelem – měl být jako odpad odvezen na kompost za krematoriem. I tomuto rozkazu se však vzepřel. Popel tajně ukládal do uren, které schovával.
„Nepřišlo se na to, protože do kompostu dal nakonec popel z těch tahů z krematoria, když to vymetali,“ vzpomínal pro Paměť národa František Suchý mladší. „Otec se spoléhal na to, že když se o to budou zajímat, tak jim ukáže tento popel. Ovšem ten popel byl skutečně čistým popelem, kdežto popel po spálení lidského těla přeci jen obsahuje pozůstatky sežehnutých kostí. Ale spoléhal se, že to neprokouknou.“
V takzvané „třetí směně“ bylo za války zpopelněno zhruba 2200 lidí. Totožnost většiny z nich se pozůstalí po osvobození Československa dozvěděli právě díky odvaze rodiny Suchých.
Jakou roli sehrála konfidentka gestapa v příběhu rodiny Suchých? A za jakých okolností velitel pankrácké věznice Paul Soppa nevědomky zachránil Františku Suchému život? Poslechněte si další epizodu speciální letní série Hlasů paměti, tentokrát přímo od strašnického krematoria. Celý díl najdete v audiozáznamu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
