Mírnější zákaz spalovacích motorů? Niedermayer: Automobilky chtěly mít jasno. Bartůšek: Nezakazujme
Evropská komise částečně ustoupila tlaku automobilového průmyslu. Navrhla zmírnění zákazu prodeje nových aut se spalovacími motory od roku 2035. Emise oxidu uhličitého by se u aut neměly snížit úplně, ale jen o 90 procent. „Tím, že si absolutně zničíme průmysl, ničemu nepomůžeme,” reaguje europoslankyně Nikola Bartůšek (Přísaha). „Větší část automobilového průmyslu žádala větší rozvolnění pravidel,” říká pro Český rozhlas Plus europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).
Jak vnímáte návrh na zmírnění zákazu prodeje nových aut se spalovacími motory od roku 2035?
Luděk Niedermayer (TOP 09): V následujících týdnech budu já i mnoho dalších sledovat detaily, ale řekl bych, že je to něco mezi doladěním a velkou změnou.
Čtěte také
V úvodu jste řekli, že je to tlak automobilového průmyslu, ale platí, že jak automobilový průmysl, tak politici jsou v této otázce docela rozdělení.
Je ale pravda, že větší část automobilového průmyslu žádala větší rozvolnění pravidel. A Evropská komise jim nyní vyšla vstříc, ovšem vyšla vstříc způsobem, který by neměl poškodit naše strategické cíle – to znamená snížení závislosti na fosilních palivech, ochranu přírody a snižování emisí.
Váš pohled, paní Bartůšek?
Nikola Bartůšek (Přísaha): Samozřejmě vítám jakékoliv zmírnění dopadů Green Dealu na náš průmysl a na naše občany. Ale pojďme si to říct úplně upřímně: My zmírňujeme pravidla až po tom, co jsme znejistili úplně celý průmysl, znejistili jsme naše občany. A to je to, co já říkám, že je špatně.
Já stále čekám, kdy se Evropská komise omluví občanům i firmám, že to byla, s odpuštěním, hloupost a že od toho odstupujeme. Vždycky říkám, ano, pojďme se věnovat novým technologiím. Ono to není tak, že by někdo z europoslanců nebo poslanců, politiků byl proti vývoji, tomu, abychom například přestoupili na elektromobilitu.
Čtěte také
Pojďme rozvíjet tuto technologii, ale pro boha nezakazujme to, co už roky funguje. To je to zásadní, co musíme dělat. Vadí mi, že jsme opravdu znejistili průmysl, který teď musel přicházet na nové technologie, dal opravdu nemalé peníze do výzkumu a nyní se přichází s tím, že to opět zmírňujeme. My potřebujeme, aby firmy měly určitou stabilitu a mohly dlouhodobě plánovat. A to jim bereme špatnými rozhodnutími Evropské komise.
Změna pravidel
Pane Niedermayere, není ta situace, kdy nejprve měla platit určitá regulace, která se teď začíná zmírňovat, znejišťující pro evropský automobilový průmysl?
Niedermayer: K tomu, co kolegyně řekla, se z jedné části hlásím, z druhé to musím zásadně odmítnout. Protože regulace vznikla na popud automobilek, které chtěly mít jasno, do kterých technologií je třeba investovat, aby to usnadnilo investiční rozhodnutí.
Já souhlasím s tím, že nejsem úplně rád, že se pravidla během hry mění. Ony se nemění tak moc, jak se zdá, protože od začátku existuje dohoda na tom, že spalovací motory poháněné takzvanými syntetickými palivy se mají do regulace vejít, čili tady jdeme trošku dál. Ale také úplně nevítám to, že se pod politickým tlakem ta pravidla předělávala, jakkoliv to review bylo předem naplánované.
Čtěte také
Myslím si ale, že směr je zachován, a mimochodem část automobilového průmyslu by uvítala žádné změny. A je dobré se podívat na to, že teď v roce 2025, to znamená 10 let před tímto hypotetickým zákazem – on to není úplně přesný zákaz – před nástupem té stoprocentní redukce, už jsou země, ve kterých činí elektromobily více než 80 procent prodeje nových aut. Třeba Norsko.
Čemuž se Česko ani zdaleka neblíží.
Niedermayer: Neblíží. Protože vláda se rozhodla, že nebude vytvářet politiky, které budou nástup elektromobilů urychlovat. A také tím, že napříč Evropou velká část vlád zvolila faktickou politiku, která zlevňuje fosilní mobilitu, jakkoliv má dopady na životní prostředí, ale také na ekonomiku, protože musíme dovážet mnoho fosilních paliv.
Trh, nebo politici?
Paní Bartůšek, to byste uznala, že teď to záleží do značné míry na vládách jednotlivých unijních zemí, a tedy i na české vládě? Jak se k té transformaci dopravy postaví, jestli tu změnu bude negovat, nebo jestli bude podporovat přechod k elektromobilitě, který se ani po tom zmírnění toho zákazu zásadně nemění?
Bartůšek: Já hlavně nesouhlasím s tím, že by to měli být politici, kteří budou rozhodovat o tom, co zde budeme mít a co mít nebudeme, co budeme zakazovat a co budeme povolovat. To by měl být trh.
Čili, jen aby to bylo jasné, i řešení změny klimatu, celé byste to nechala na trhu? Politici by do toho vůbec neměli mluvit?
Bartůšek: Podívejme se na to z tohoto pohledu. Pokud to bude pro občany výhodné koupit například elektromobil, tak k tomu přirozenou cestou přijdou a elektromobil si pořídí. Stejně, jako to bylo s mobilními telefony – lidi si postupně pořídili chytré telefony bez toho, abychom zakazovali tlačítkové telefony.
Čtěte také
Pokud se ale nepletu, tak tlačítkové telefony neměly emise oxidu uhličitého, jako mají auta se spalovacím motorem. To je asi ten rozdíl.
Bartůšek: Pokud je to výhodné pro občany, tak si to nakoupí a postupem času k tomu samozřejmě přejdou. Proto říkám, nezakazujme nové technologie, ale vyvíjejme nové.
Myslím, že Evropská unie rezignovala na to, abychom vyvíjeli nové technologie, ale nové technologie i právě toho, abychom snížili například emise tím, že vyvineme novou technologii, která bude například čistit vzduch.
Není problém to, že jezdíme auty se spalovacím motorem, ale otevřeme opravdu i náš trh tomu, abychom mohli vyvíjet nové technologie.
Takže já mám problém s tím, že politici přijdou a něco zakazují. A když se podíváme do České republiky – a vy jste to zmiňoval – v České republice tolik lidí na elektromobily nepřechází. Ano, protože my ty podmínky k tomu nemáme.
Čtěte také
Nemáme dostatečnou infrastrukturu, abychom na to mohli přejít. Elektromobily jsou velice drahé. Mnoho lidí bydlí například v panelových domech, kde ani nezaparkují na parkovišti, natož aby tam našli přípojku a mohli si to auto dobít. Takže pokud na to nemáme ideální podmínky, tak samozřejmě nemůžeme chtít, aby na to lidé přecházeli a nutit jim to.
Jenom bych uvedl, že automobilová doprava má podle všech dostupných údajů významný podíl na emisích oxidu uhličitého v zemích Evropské unie.
Bartůšek: V zemích Evropské unie, ale to je přesně to. Evropa produkuje nějakých 6,7 procent emisí na světě. My to potřebujeme řešit globální cestou, ne pouze v Evropské unii.
To ale znamená, že to musí řešit i Evropská unie, jestli vám správně rozumím?
Bartůšek: Dobře. Ale nemusíme být tím příkladem pro všechny, jak se to dělat nemá. Takže já říkám ano, přecházejme na nové technologie, vyvíjejme to, ale nezakazujeme to, co už roky funguje.
Pane Niedermayere, nejprve bych se zeptal na to, jestli by bývalo nebylo lepší, kdyby se celá ta transformace v oblasti dopravy podstatně víc nechala na trhu, jak říkala paní Bartůšek? Nechala na tom, co si lidé chtějí a mohou dovolit koupit?
Niedermayer: Znovu připomínám, že to byly automobilky, které chtěly mít větší investiční jistotu v tom, které technologie budou hrát roli.
Čtěte také
Chápu, ale sám jste uznal, že při nejmenším významná část automobilek teď volala po zmírnění pravidel.
Niedermayer: Princip tzv. flotilových emisí už funguje minimálně desetiletí a ten rok 2035 byl pouze ukončení tohoto systému nastavením stoprocentní úrovně. Mě na výroku paní kolegyně zaujalo to, jak striktně je proti zákazům.
Čili předpokládám, že jí také nevadí, kdybychom do přírody rozlévali jedovaté látky, kdybychom potraviny hnojili látkami, které ohrožují zdraví a tak dále, protože vy jste to řekla bez jakýchkoliv podmínek.
A bohužel fosilní mobilita má jak dopady na zdraví, tak na klima, má dopady na ekonomiku, protože nás činí závislé na zemích, jako bylo Rusko, když jsme odtamtud dováželi plyn a ropu, jako jsou nyní třeba arabské země – a tuto závislost potřebuje Evropa strategicky snižovat.
Takže v okamžiku, kdybychom nechali na trh proniknout tržní signály teorie externalit, která v ekonomice existuje velmi dlouhou dobu a říká, že když děláme nějakou aktivitu, která má nějaké vedlejší důsledky, tak by měla být odpovídajícím způsobem zdaněná.
Ale my jsme se rozhodli – a z docela dobrých důvodů – že externality do ceny třeba fosilních paliv započítávat nebudeme. Potom, když se ale chceme zbavit negativních výsledků, tak to nejde jinak než kombinací nějaké regulace a podpory.
Čili nějaká regulace je podle vás nutná?
Niedermayer: Poslední věc, kterou bych doplnil, paní kolegyně o tom zřejmě neví, ale členské země se dobrovolně zavázaly ke snižování emisí v dopravě a v bydlení. Ten systém už funguje v podstatě 20 let a v rámci toho potřebují snížit emise v dopravě, protože jinak budou muset kompenzovat vyšší emise na systém povolenek – a bez elektromobility se tohoto dosáhnout nedá.
Čtěte také
Paní Bartůšek, obecně souhlasíte s tím záměrem, že se má Evropská unie zbavovat závislosti na fosilních palivech?
Bartůšek: Jen bych upřesnila, možná zareagovala na pana kolegu, protože to, co jsem teď slyšela, tak byla samozřejmě lež. Já jsem říkala, ano, nevyhýbejme se novým technologiím, pojďme jim vstříc – samozřejmě nové technologie, které nám můžou čistit vzduch, nové technologie, které budou například i v tom automobilovém průmyslu – ale nepřikazujme a nezakazujme něco, když ještě to, co vynalézáme jako novou technologii, například elektromobily, ani nemáme připravené.
My nemůžeme chtít, aby všichni lidé přecházeli v současné době na elektromobily, my nemáme ani dostatek energií, nemáme dostatek nabíječek, nemáme dostatek ničeho. Ale už nyní to zakazujeme a to je ten problém.
Já tady vůbec nemluvím o tom, že bychom měli cíleně znečišťovat přírodu. Já jsem člověk, který má přírodu opravdu rád a snažím se o to, abychom se chovali k přírodě tak, aby to bylo pro nás pro všechny dobré. Ale tady se jedná úplně o něco jiného.
Tím, že si absolutně zničíme průmysl, přece ničemu nepomůžeme. A to je to, co děláme. Mysleme opravdu na náš průmysl, mysleme na naše občany a vyvíjejme technologii, ale my si přece nemusíme úplně zrujnovat vlastní firmy.
Jenom bych připomněl, že tady mluvíme o zákazu, který se zmírňuje a který, ať tak či onak by měl vejít v platnost od roku 2035. Pane Niedermayere, vaše velmi stručná reakce na to, co zaznělo a co se vás týkalo?
Niedermayer: To zničení průmyslu je velmi spekulativní úvaha. Například všechny tři automobilky aktivní v České republice mají velmi dobrou pozici na trhu elektromobilů, zejména Škodovka. A já si kladu otázky, jestli zmírnění té regulace je pro ně přínosem, anebo je to spíše komplikací strategických rozhodnutí do budoucna.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
