Minibus jezdí i zastavuje sám. Svezl první cestující. Možná je zarazilo, že v něm přesto sedí řidič
Vypadá jako robustnější golfový vozík, správně je to ale minibus, a ne ledajaký. Řídí se úplně sám, je téměř plně autonomní a sestrojilo ho Centrum dopravního výzkumu ve spolupráci s technologickou firmou Roboauto. Po dvou a půl letech vývoje se minibusem mohli tento týden vůbec poprvé projet cestující na veletrhu Urbis na brněnském výstavišti.
„Můžeme, nikdo nenastupuje,“ říká Adam Skokan z Centra dopravního výzkumu. Pod rukama se mu sám roztáčí volant, jako by ho řídila nějaká neviditelná síla, a vyjíždíme na 5-minutový okruh po brněnském výstavišti.
„Řídí, tedy neřídí, se mi to dobře,“ směje se Adam Skokan. Proti vozítku jdou lidé. Auto je vidí, a proto samo zpomaluje. Vidí je díky senzorům, které má. Zpomalí, a jakmile se dostanou do určité blízkosti, tak zastaví úplně.
Řidič auto neovládá, ale nelelkuje
Vzadu, kde je prostor pro 4 cestující, jede také vedoucí výzkumného týmu Marek Vanžura, a vysvětluje, k čemu je řidič potřeba, i když nic neřídí.
„Měl by sledovat provoz před sebou a být schopný reagovat, takže žádné čtení, žádné telefonování a podobně,“ říká Vanžura.
Mohlo by se stát, že se ten vůz sám rozjede, kdyby tam ten řidič neseděl?
„Nemělo by, protože sedadlo je vybaveno spínačem, který snímá, že tam někdo sedí. Pokud by řidič opustil místo, tak vozidlo samostatně zastaví a nerozjede se,“ upřesňuje.
Z konstrukčního hlediska je vůz navržen na 40 km/h, s tím, že rychlost je limitována na polovinu, tedy 20 km/h.
Prostě to ví, má to nahrané
Zrovna zatáčíme do Pavilonu V: „Auto má v paměti uloženou mapu, tedy přesnou lokalitu toho, kde se nachází. Na vnější části vozidla má pak senzory, které si prohlížejí prostředí,“ vysvětluje vedoucí týmu, který minibus vyvíjí, jak vůz pozná, že má odbočit.
Čtěte také
Pokud by spadlo listí nebo letěl pták kolem, tak by auto nemělo reagovat. Data ze senzorů prochází filtrací přes umělou inteligenci, která vybírá, kdy to vozidlo má zastavit a kdy ne.
Ve vozidle jsou i cestující Nataša a Dana, z nichž jedna upřednostňuje spíš lidský faktor a není velkou fanynkou těchto strojů.
Jak potvrzuje Marek Vanžura podobnou obavu a strach lidé mívají: „Je to častá reakce a my jsme rádi za tu škálu. Jedním ze záměrů projektu je pochopit, porozumět, jak česká populace vnímá autonomní vozidla.“
V Evropě to ještě potrvá
Na sestrojení minibusu se podílela i brněnská technologická firma Roboauto, která vyvíjí také zařízení pro vzdálené řízení aut, říká ředitel společnosti Jakub Jůza: „Pro případy, kdy si autonomie neví rady nebo chybuje senzor, měl by tam pořád být nějaký člověk. Nemusí sedět v autě, ale je důležitý, aby mohl s vozidlem dojet do nějaké stanice nebo jinak vyřešit situaci, aby auto neblokovalo křižovatku.“
Podle Jůzy potrvá ale velmi dlouho než budou samořiditelná auta smět do běžného provozu.
„Podle mého názoru situace nahrává nasazení v amerických městech, kde jsou široké silnice, jasné křižovatky. V Evropě to bude trvat ještě desítky let, než se dočkáme nasazení v městském provozu.“
Výzkumný projekt minibusů oficiálně skončí v závěru příštího roku. Technici a vědci ale chtějí vozítko dál vylepšovat i poté.
Související
-
Auta, která jezdí na mrkev a zbytky z fastfoodu. Jak se vyrábí biometan?
Do deseti let by v České republice mohlo jezdit až 35 tisíc aut na CNG, tedy asi o 10 tisíc víc než v současnosti. Jak se biometan vyrábí?
-
Speciálně vybavené auto umí sledovat chování řidiče. Na VUT v Brně ho používají při výuce
Umí měřit puls, svalové napětí nebo sledovat pohyby očí a mapovat, kam se řidič zrovna dívá. Speciálně vybavený vůz je novým přírůstkem Ústavu soudního inženýrství VUT.
