Milovaný chlapče. Židovští rodiče poslali syna přežít do Švédska, poslali si přes pět set dopisů
Druhá světová válka se pro mnoho autorů stala spíš výhodnou kulisou, ingrediencí, která přidá každému příběhu pocit závažnosti. Málokdo už o válce píše tak věrohodně a důkladně jako švédská novinářka Elisabeth Asbrink. Její kniha A stromy ve Vídeňském lese stále stojí vyšla ve skvělém nakladatelství Absynt, které se zaměřuje na reportážní romány. Jaké to je, muset se navždy rozloučit s rodiči? A proč kniha vzbudila ve Švédsku pobouření?
„V knize mistrně proplétá několik rovin,” říká na úvod dramaturgyně a milovnice takzvaných Absyntovek Michaela Sladká. „To, jak to vypadalo politicky v Evropě, i třeba v neutrálních zemích – v knize je zajímavě vykresleno, jak se Švédsko stavělo k přílivu uprchlíků. A taky je to naprosto strhující, intimní rodinné drama rodičů, kteří pošlou pryč jediného syna a on se začne bolestně osamostatňovat. Je to navíc čtenářům předkládáno fantastickou formou autentických dopisů.”
Čtěte také
„Každého, kdo zná osudy dětí Nicolase Wintona, asi napadne – co bychom dělali na místě rodičů? Mají jakous takous naději, že dítě přežije za neznámých okolností s neznámými lidmi, ale je to popření základního pudu ochrany mláďat. A nebo ho strhneš, necháš ho u sebe, čímž mu tu naději sebereš?” uvažuje Michaela.
Jako zatím snad skoro každá Absyntovka, i Stromy jsou skvělé čtení proto, že nabízejí velmi komplexní obraz světa. Druhé světové válce díky dopisům a důkladným rešerším vrací každodenní detaily, a tedy i uvěřitelnost a emoce. Kniha rafinovaně rozplétá osudy židovských rodičů, ale i opuštěného syna, který ve Švédsku nežije, ale spíš pouze přežívá.
Jak se do příběhu chlapce Otty přimotá firma IKEA? Kdo psal o prchajících Židech, že jsou jako „krysy opouštějící loď?” Poslechněte si Liberaturu o skvělé reportážní knize Elisabeth Asbrink A stromy ve Vídeňském lese stále stojí.
Související
-
Metaforický styl polské reportáže vznikl v době nesvobody, ještě se může hodit, říká reportér Bałuk
Polský novinář Kamil Bałuk napsal knihu Všechny Louisovy děti, vyprávějící o dárcích spermatu v Holandsku.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.