Miloslav Kala: V elektronické komunikaci zaostáváme za Evropou
Český stát podle Nejvyššího kontrolního úřadu nedokáže správně reagovat na dynamické změny ve společnosti. Proč zaostáváme v digitalizaci, neumíme úsporně nakládat s energií, zjednodušit daňové povinnosti nebo opravit či dokončit dálniční síť? Nejenom na to odpovídá prezident NKÚ Miloslav Kala.
„Snažíme se zjistit skutečný stav věcí, doložit je doklady a podat o nich zprávu politikům a veřejnosti,“ vysvětluje v rozhovoru s moderátorem Tomášem Pancířem.
Kde vzít peníze na rodičovské příspěvky? Například zdaněním bank, navrhuje Jana Maláčová
Cesta k dohodě o rodičovském příspěvku byla trnitá. Ve Dvaceti minutách Radiožurnálu to říká ministryně práce a sociálních věcí za ČSSD Jana Maláčová, která se v souvislosti s tím nediví vlně silných reakcí.
Vynakládání prostředků musí podle něj být správné z pohledu zákonnosti, nevyhnutelné jsou finanční audity a hodnocení účelnosti, hospodárnosti a efektivnosti. Poslední tři atributy pak zaostávají například u pomalé stavby dálnic. „Naší rolí je zjistit skutečný stav a ten nějakým způsobem doložit,“ dodává.
Zdůrazňuje, že snaží být nezávislý a objektivní v práci, kterou dělá, nezávisle na tom, že je člen ČSSD. „Lepší přiznat barvu než kličkovat, nic by to stejně nezměnilo na mém postoji,“ argumentuje, proč nechce vystoupit z ČSSD.
Ve Dvaceti minutách Radiožurnálu přišla řeč například na elektronickou komunikaci občanů se státní správou. V této oblasti je Česko v Evropě na 22. místě, což podle něj není dobré vysvědčení.
„Pokud nová strategie přinese zlepšení, tak budu jenom rád,“ vyzdvihuje.
Na jaké úrovni je u nás komunikace občanů s úřady? A v jakých oblastech zaostáváme za ostatními zeměmi v EU?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
