Miloševič má konečně vážného soupeře

Za pouhé čtyři týdny se z celkem neznámého vůdce jedné malé srbské opoziční politické strany stal člověk, kterého zná nejen skoro každý v Bělehradě, ale o němž se vážně hovoří i v Berlíně, Paříži, Londýně a ve Washingtonu.

Vojislav Koštunica je nyní obecně považován za muže, který by mohl v nadcházejících volbách, 24. září, porazit dosavadního jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče a ukončit tak ono velmi nešťastné období jeho nepřetržité 13-leté vlády v Srbsku a bývalé Jugoslávii.

Ještě před několika týdny označovali většinou novináři a zahraniční pozorovatelé Koštunicu za spíše „nudného“ a „nevýrazného“ politika, který by podle jejich názoru nebyl schopen „motivovat“ voliče.

Ale na předvolebních veřejných shromážděních v různých menších srbských městech pozdravují Koštunicu v poslední době stále větší davy lidí, mnozí z nich jistě s upřímným dojetím a nadšením. A tak se zdá, že Slobodan Miloševič má po letech konečně vážného soupeře.

Koštunicovi je 56 let a má za sebou hodně drobné politické práce. V roce 1974 se vzdal vlastní akademické kariéry pomocného profesora na Bělehradké univerzitě a místo toho se ujal přípravy ústavních změn, které měly dát větší autonomii dvěma srbským provinciím - Vojvodině a Kosovu. Později pracoval v bělehradském Institutu sociálních věd a v tamním Ústavu filozofie a sociální teorie. V 80. letech byl aktivní na poli lidských práv a obhajoval zejména právo na svobodu projevu a svobodu myšlení.

V roce 1989 spoluzakládal srbskou Demokratickou stranu, v jejímž čele dnes stojí Zoran Džindžič a stal se dokonce poslancem parlamentu. V roce 1992 ale založil vlastní politickou stranu, nazvanou Demokratická strana Srbska, jejíž podpora podle odhadů veřejného mínění vzrostla v uplynulých čtyřech týdnech z pěti na 15 procent.

Vojislav Koštunica je považován za „umírněného nacionalistu“ a obvykle se distancuje od některých opozičních skupin, které podle jeho názoru nehájí skutečné srbské zájmy. Jako pragmatik uznal svého času Daytonskou mírovou dohodu, která ukončila válku v Bosně i pozdější rezoluce Rady bezpečnosti OSN o Kosovu, aniž by předstíral, že se mu všechno na nich líbí.

Naproti tomu se zdá, že nemá v oblibě mezinárodní tribunál v Haagu pro válečné zločiny v bývalé Jugoslávii, který považuje za nástroj americké politiky na Balkáně.

Jak poznamenal bělehradský zpravodaj německé tiskové agentury DPA, nečekaně rychlý vzestup Koštunici v předvolební kampani představuje pravděpodobně nejhorší myslitelný scénář pro prezidenta Miloševiče. Současný srbský režim totiž nemůže Koštunicu tak účinně a zlovolně napadat jako ostatní opoziční kandidáty, kteří se v uplynulé dekádě nejrůznějším způsobem zkompromitovali. Jako pravý srbský „vlastenec“ nemá Koštunica žádné „slabiny“, které by mohl prezident Miloševič snadno využít ve své propagandě.

Neschopnost současné jugoslávské vlády zdiskreditovat Koštunicu a jeho osobní popularita naznačují, že nad Miloševičem může zvítězit.