Miloš Vystrčil: Doufám, že ochlazení vztahů s Ruskem využijeme k narovnání vzájemného diplomatického zastoupení

„Velikost Ruska a České republiky je nesrovnatelná a my můžeme být rovnocenným partnerem pouze tehdy, pokud za námi budou stát naši spojenci. A proto bude velmi důležitá argumentace ministra zahraničních věcí a případně i ředitele BIS při jednáních, která povedou,“ vysvětluje předseda Senátu.

Čtěte také

Českou diplomacii čeká ještě hodně práce. Vystoupení šéfa BIS v NATO byl ale dobrý tah, hodnotí komentátor Filip Nerad

Věří, že dlouholeté členství v EU a NATO překoná i případy méně solidárního chování Česka – například v souvislosti s migrační krizí. „Do budoucna by to pro nás mělo být ponaučení,“ dodává.

Miloš Vystrčil doufá, že stávající ochlazení česko-ruských vztahů bude využito k narovnání našeho zastoupení v Moskvě a ruského v Praze.

„Prožíváme krizi vztahů s Ruskem. Jsem přesvědčen, že není dobře, pokud se v uvozovkách vrací studená válka. Pořád doufám, že po tom ochlazení, které je nutné a které musí nastat, dojde k tomu, že využijeme tu situaci k narovnání a rovnému přístupu k české a ruské ambasádě. A že za nějakou dobu spolu snad zase dokážeme komunikovat, protože bez dialogu se politika dělat nedá.“

Čtěte také

Pokud nám tady pobíhali nějací agenti, tak naše zpravodajské služby nedělaly, co měly, myslí si europoslankyně KSČM Konečná

K mlčení prezidenta republiky v celé kauze se šéf Senátu zatím nechce vyjadřovat. V tomto ohledu jsou sdílnější poslanci Adam Kalous (ANO) a Lukáš Kolářík (Piráti).

Zatímco Kalous konstatuje, že je na čase, aby hlava státu do debaty vstoupila a uklidnila rozjitřenou situaci, Kolářík přiznává, že je jednáním Miloše Zemana překvapen: „Pan prezident ve svých projevech často mluví o terorismu. Když tady ale teď máme nějaký čin, který má znaky terorismu, tak mlčí a vzal si týden volna.“

Naráží tak na oznámení mluvčího Hradu, podle kterého se prezident k celé věci vyjádří až s týdenním odstupem.

Co by platilo na Rusko?

Smířlivějšího postoje ze strany Ruské federace lze podle analytika Výzkumného centra pro mezinárodní otázky Pavla Havlíčka dosáhnout jedině prostřednictvím silného mezinárodního tlaku.

Nebylo by přitom od věci přenést téma i na půdu OSN, přestože s ohledem na ruské právo veta nelze očekávat získání jednoznačné rezoluce, myslí si.

A připomíná, že i v Ruské federaci existují opoziční síly, které nesouhlasí s oficiálním postojem Kremlu. Ačkoliv jde pouze o mimoparlamentní skupiny odpůrců stávajícího režimu, na podporu vězněného Alexeje Navalného jen v Moskvě vyrazilo ve středu do ulic na sto tisíc demonstrantů.

Dovolává se česká vláda solidarity se spojenci jedině tehdy, když ji sama potřebuje? Poslechněte si celý audiozáznam Speciálu Jana Bumby.