Miloš Šenkýř: Tržní konzultace a selský rozum
Možná to netušíte, ale naše armáda má k dispozici i loď. Jmenuje se Mír, je jí téměř 65 let, uveze několik desítek lidí a kotví na Slapech. Patří totiž k tamní vojenské zotavovně. Přesně tahle loď mi přišla na mysl, když jsem si přečetl plán Ředitelství vodních cest. Tato státní organizace pokračuje v přípravě stavby lodního zdvihadla pro Slapskou přehradu. Za odhadovanou cenu, a teď pozor, téměř 2,5 miliardy korun. A to bez daně.
Ze strany instituce je to logický rok. Má zajistit, aby se po Vltavě dostaly lodě – ideálně z Českých Budějovic až k moři. A přehradní kaskáda tomu už pár desítek let brání. Takže to, že pokračuje v úkolech, nelze jejímu vedení vyčítat.
Stojí za to si připomenout, co je to vlastně ta „předběžná tržní konzultace“, kterou správci vodních cest vyhlásili. Řečí evropského práva má pomoci lépe zjistit situaci na trhu a připravit zadávací podmínky pro samotnou zakázku. A tou má být projekt stavby.
Užitek z investice
Je otázka, jestli taková tržní konzultace může zajistit, že cena stavby klesne řekněme o řád níže. Pokud ano, je to dobře, že vznikla. Jinak je na místě diskuse, jestli je potřeba takovým způsobem „podpírat“ to, co řekne selský rozum.
Čtěte také
Ne, že bych někomu nechtěl dopřát, aby se dostal z hladiny Slapské přehrady až do Prahy a ještě dál po proudu, ale někdy stojí za to se zeptat: Má vůbec úvaha o takovém projektu smysl? A to rozhodně ne technicky či provozně, ale ekonomicky? Bude někdy Vltava v této části sloužit nejen turistům, ale i dopravě nákladu?
Skutečně potřebujeme dostat tolik lodí o délce – a teď cituji z dokumentace – maximálně 44 metrů a ponoru přes dva metry přes hráz Slapské přehrady? Jaký užitek z takové investice, ať už ji zaplatí kdokoli, bude stát mít?
Správci vodních cest totiž připravují stavbu ve chvíli, kdy na ni státní pokladna evidentně mít nebude. A pokud někdy třeba mít bude, je otázka, jestli by už projekty nebyly zastaralé.
Čtěte také
Srovnejme si to. Lodní výtah na Slapech by podle odhadů mohl stát 2,5 miliardy. Za tu cenu už vznikne nějaký kilometr rychlostní železnice, nebo pár kilometrů dálnic. Nemluvě o opravách těch tratí či silnic, které jsou v zoufalém stavu.
Ano, je tu argument: Na řece vznikla – a v případě Slapské přehrady před 66 lety – překážka. A je proto potřeba zajistit, aby se přes ni lidé v lodích dostali. S lodním výtahem se ostatně počítalo už při stavbě hráze. To je pravda.
Pokud už zadávací dokumentace tvrdí, že jedno proplutí potrvá o něco méně než hodinu, tak jsem si to propočítal. Při nonstop provozu, tedy i v zimě a za tmy, za sucha i mrazu, přijde za 50 let – tedy půl století – takového nepřetržitého fungování jedno proplutí na více než pět tisíc korun. Bez daně a jen za tu stavbu, tedy bez provozu a údržby. Skutečně jsme tak bohatí, že na to máme?
A to podotýkám, že bych vojenské lodi Mír, co na Slapech kotví, moc přál cestu do Prahy. Ale třeba i do Brna, kde ji před lety postavili. Za mnohem menší peníze může mít na tahači okružní cestu po celé republice.
Autor je editor a moderátor Českého rozhlasu Brno
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
