Miloš Šenkýř: Stát jako pojišťovna fungující zdarma

Město Brno před 25 lety zrušilo část pojistek za svůj majetek. Za nečekané havárie, vrtochy počasí a další události. A peníze, které do té doby dávalo pojišťovnám, začalo vkládat do zvláštního fondu.

Letos tak na něm má (podle schváleného rozpočtu) odložených 184 milionů korun, které by jinak skončily na účtu pojišťovny. Ale – a to zdůrazněme – část pojistek pokračuje dál.

Čtěte také

Zuzana Válková: Jak vypadá „hodný národ“

Těch brněnských skoro 200 milionů korun je pro srovnání zhruba totožné se škodou, kterou červnové tornádo způsobilo na majetku patřícím obci Hrušky. Ta ale ze své komerční pojistky dostane podle předpokladů asi šest milionů korun.

Řádění tornáda tak otevírá nový úhel pohledu na to, jak hledět na pojištění majetku obcí. A svým dílem k tomu přispívá i pomoc státu. Choval by se stejně k obci, která by neměla pojištěno vůbec nic, jako k té obci, která by dala za komerční pojistky mnohanásobně víc a získala by za většinu škody náhradu?

Alternativa k pojišťovnám

V situaci, jakou nikdo nemohl předvídat, nelze příliš kritizovat podobu uzavřených pojištění, ale ani to, že stát nakonec stejně pomůže. Na to, co se stalo, ani ekonomy nevzdělají teorie spravedlivých pojistek v kurzech mikroekonomie. Už proto, že se stát rázem (a logicky) mění v jakousi pojišťovnu fungující zdarma.

Čtěte také

Daniel Kroupa: Tornádo a solidarita

Komerční pojišťovny samozřejmě chápou, že pro ně jsou obce obvykle solventními klienty. A navíc, současná katastrofa může být důvodem a argumentem, proč jejich vyjednavači začnou nabízet další zlepšení rozsahu pojistek, jejich revize a další kroky.

A tak může být otázka, jestli by brněnský příklad s fondem na krytí hmotných škod nemohl být podnětem pro přemýšlení státu i pro stát jako celek. Ten by samozřejmě neměl být pojišťovnou se vším všudy. Jenže pokud se ukazuje, že nakonec v případech povodní a dalších katastrof ty náklady stejně nese, je otázka, jestli by aspoň nabídka jeho fungování jako jakési alternativy ke komerční aktivitě pojišťoven pro obce nebyla výhodná v důsledku pro všechny.

Miloš Šenkýř|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Ostatně, podobně veřejná sféra malým obcím nabízí třeba přezkum hospodaření a další služby. Když nic jiného, mohla by diskuse o takové formě nenápadně přitlačit pojišťovny, aby byly vůči obcím vstřícnější.

Autor je editor a moderátor Českého rozhlasu Brno