Miloš Šenkýř: Skloňování zákona, který rozvolní češtinu

24. květen 2020

Poslanci mají na stole zákon, který by ženám mohl dovolit bez složitých podmínek zarazit přechylování jejich příjmení. Oné známé koncovky -ová.

„Hrála Medřický.“ Těmito dvěma slovy mi kdysi profesorka českého jazyka na Masarykově univerzitě Marie Krčmová vysvětlila svůj odmítavý pohled na úvahy o ukončení přechylování ženských jmen. Oné koncovky -ová. Dvě slova – „hrála Medřický“. Znamená to, že hrála MedřickÁ, hrála MedřickOU – nebo hrála MedřickÉ? Jedním z dopadů nepřechylování je v mnoha případech také konec skloňování.

Naši zákonodárci teď jednají o rozvolnění. Ne koronavirovém, ale o rozvolnění pravidel češtiny. Přesněji té jejich části, která začala vznikat někdy za Marie Terezie zaváděním příjmení.

Skloňování, nebo komolení?

Čtěte také

Na jedné straně stojí zastánci češtiny, na druhé pak propagátoři práv na nekomolení jmen a svobodná rozhodnutí. A souboj to byl, je a bude velký. Souhlas parlamentu s touto změnou skutečně znamená zásah do jazyka. Když nic jiného, další várku jmen opravdu nebude možné skloňovat. A to budou muset vyrovnat další slova. PANÍ Novák. A posuneme se také blíže k jazykům s pevnějším pořadím větných členů. Ani to není malý zásah – čeština umožňuje mnoho vyjádřit i pořadím, v jakém za sebe skládáme podmět, přísudek, předmět a další větné členy. A změnou tuto její vlastnost omezíme.

Ano, bude to dobrovolné. I když, představuji si manžele, kteří mají stanovit příjmení své dcery. Jeden je zastáncem přechylování, druhý jeho odpůrcem. A jak to dopadne? Stejně jako ten spor celý, kdy se příznivci a odpůrci nesmíří?

Mimochodem, není to spor nový. A dokonce to není ani diskuse uvolněná až posledními lety po sametové revoluci. Už před mnoha a mnoha roky zaznívaly dohady, jestli přechylovat jméno první sovětské kosmonautky. Rusky byla Těreškova, ale česky Těreškovová. A tehdy to zastánci přechylování vyhráli.

Ještě složitější výuka

Čtěte také

Tentokrát vše možná bude obráceně. Sluší se proto říct ještě jednou. Zákonodárci nehlasují jen o změnách v dokumentech a na matrikách. Dělají jednu ze zásadních změn v českém jazyce. Změní, rozvolní pravidla, která se děti učí ve školách. Přitom si přiznejme, že už teď má mnoho školáků problém i se základními pravidly současné podoby jazyka.

Teď budou muset učitelé volit mnohem podrobnější výuku. Vysvětlovat, kdy skloňovat, kdy neskloňovat, jak zabránit možným dvojím výkladům jen proto, že některá příjmení neskloňujeme. Říkat, jak je možné, že některá sklonná příjmení přesto stavíme mezi ohebné slovní druhy, ale ohýbat, tedy skloňovat, je nejde.

03494680.jpeg

Jen se trošku bojím, kam to vše může mířit dál. Budeme se ptát, jestli je správné, že máme v příjmeních a jménech diakritická znaménka, o která nás v mnoha počítačových systémech nebo státech při přepisu připravují? A nebudeme se vlastně vůbec bavit o tom, že když se neskloňují příjmení minimálně části žen, neměla by se skloňovat ani ta mužská?

Změna zákona dává příležitost, odstraňuje překážky těm, které přechylování nerady. Ale otevírá i Pandořinu skříňku. Tedy, aspoň že tu Pandoru půjde skloňovat dál.

Autor je editor a moderátor Českého rozhlasu Brno

Spustit audio

Související