Miliony Poláků odjíždějí z rodné země za prací

Tato tendence může být pro Polsko do budoucna výhodou, ale může způsobit i značné ekonomické potíže, zvlášť, pokud by se statisíce až miliony Poláků rozhodly zůstat dlouhodobě v zahraničí. Už nyní se v zemi v některých oborech projevuje nedostatek pracovní síly. Platí to zejména v loděnicích, kde dokonce uvažují, že při stavbě a opravě lodí, budou do země zvát nezaměstnané dělníky z přímořských částí Německa. Zlepšení situace v oborech s rychle ubývající pracovní silou dokonce nepřinesl ani program polské vlády na legální zaměstnávání odborníků ze sousedních zemí bývalého Sovětského svazu. Vláda vydala 10 000 povolení, na které ale reagovala pouhá třetina uchazečů. Kolik lidí z východu ale pracuje v Polsku nelegálně je těžko zjistitelné.

Polsko s nejvyšší mírou nezaměstnanosti ze zemí EU- každý pátý Polák v aktivním věku je veden jako člověk bez práce- ale doufá, že se místo hospodářských problémů, vyplývajících z nedostatku odborníků, projeví spíše irský hospodářský zázrak. Irsko bylo po svém vstupu do Evropské unie rovněž nejchudší zemí, nyní se ale řadí mezi nejbohatší. I tato země prožívala odliv svých obyvatel do zahraničí. Pokud se vrátíme déle zpátky do historie, v roce 1841 žilo na "zeleném ostrově" šest a půl milionu obyvatel. Při sčítání lidu v roce 1961 to byly necelé tři miliony. Po otevření trhů, snížení daní a zjednodušení byrokratických procedur pro zahraniční investory do země každoročně přichází více než 160 000 lidí, z nichž většinu tvoří reemigranti. Z bohatých Spojených států se dokonce každým rokem vrací o několik tisíc osob více, než těch, kteří se pokoušejí najít v zámořské velmoci štěstí.

Z Polska nyní odcházejí především mladí lidé mezi dvaceti a pětatřiceti lety. Proč? Průměrný příjem Varšavana dnes představuje pouhých 27 procent přijmu New Yorčana. V kdysi chudém Dublinu, dosahují příjmy 99 procent těch amerických. Na druhou stranu i život v Londýně může být méně nákladný než ve Varšavě.

Mají být v Polsku optimisty, nebo pesimisty? Pokud se do Polska vracejí lidé ze zahraničí, jsou často po svém pobytu v hospodářsky vyspělejších zemích vzdělanější, mají větší odvahu podnikat a do země přivážejí i značné finanční zdroje na investice. Právě proto se některé oblasti Polska snaží domů přivábit co nejvíce krajanů, kteří před lety odjeli z vlasti do zahraničí. Na jaře letošního roku zahájil wroclavský primátor masivní kampaň pod názvem Vraťte se! Doufá, že domů takto přiláká na 30 000 Poláků, s jejichž zkušenostmi počítají v oblasti Dolního Slezka zahraniční investoři.

Polský premiér Jaroslav Kaczyňski tvrdí, že odliv krajanů do zahraničí je pouze dočasným jevem. Zatím se však projevuje spíše opačný trend. Pouze pětina Poláků, kteří našli uplatnění ve Velké Británii, počítá s brzkým návratem. Není divu. V zahraničí mají většinou více než dvojnásobné příjmy, které stačí pro bezproblémové uživení rodiny. A to je v jejich rodné zemi pro řadu rodin, zvláště na východě země, jen snem. Většina dotázaných chce navíc zůstat v hospodářsky rozvinutějších zemích alespoň 10 let, už kvůli dětem, které chodí do mezinárodních škol a získávají lepší vzdělání.

Stane se Polsko spíše pověstným chudým příbuzným jako Mexiko, zdrojem levné pracovní síly pro sousední bohatší země, nebo spíše Irskem, kdysi chudou zemí, kam se dnes ročně vrací statisíce lidí? Bude to záviset na opatřeních polské vlády i politické stabilitě země. Ta nynější, je dosahována i sliby, že Poláci nebudou postiženi krácením sociálních výdajů a zachová se současné spíše volnější tempo reforem. Ty dosavadní nejsou dostatečné, aby pro reemigranty znamenaly jistotu, že si návratem domů znovu nesníží životní úroveň. Pokud se chce Polsko stát novým Irskem, muselo by zavést razantnější ekonomické reformy a odbourat byrokracii, jak pro reemigranty, tak pro zahraniční investory. O hospodářském úspěchu "zeleného ostrova" se však našim severním sousedům může zatím jenom zdát. Jen menší části navrátilců se podařilo v rodné zemi uspět. Ti další považují návrat domů za v uvozovkách příliš tvrdé přistání.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .