Miliony lidí se obracejí na AI jako na formu terapie. Pomůže, nebo uškodí?

Čtěte také

Umělá inteligence umí napáchat dost zla, přiznává advokátka Stupková

Stále více z nich se proto svěřuje do rukou generativní umělé inteligence, píše britský magazín Economist.

Říjnový průzkum agentury YouGov pro Economist zjistil, že 25 % respondentů využilo AI k terapii, nebo by to alespoň zvážilo. Lidé pro to mohou mít hned několik důvodů. Virtuální terapie pomocí AI je mnohem levnější, může to být méně trapné než se svěřovat lidskému terapeutovi, a navíc ji lze dělat kdykoli z domova, bez čekání na termín.

Využití v Británii a Singapuru

S umělou inteligencí už pro podobné účely pracují i některé státy. Britská národní zdravotní služba a singapurské ministerstvo zdravotnictví už několik let používají chatboty, které hodnotí pacienty a pod dohledem člověka nabízí cvičení založená na kognitivně behaviorální terapii.

Čtěte také

Ivan Štern: Umělá inteligence jako společník do nepohody

Jde o systémy Wysa a Youper, jejichž technologické základy vznikly ještě před hlavní vlnou zájmu o umělou inteligenci. Na rozdíl od velkých jazykových modelů, jako je ChatGPT, používají relativně nepružnou sadu pevně zakódovaných pravidel k výběru odpovědí z databáze předem napsaných odpovědí.

Díky tomu se řídí pravidly napsanými člověkem a nemůžou sejít z cesty a začít halucinovat nesmyslné rady. Nevýhodou však je, že s takovými boty je konverzace méně poutavá, což je v případě terapie důležité.

Uživatelé tento pocit sdílejí. Podle YouGov pro Economist se většina respondentů obrátila za účelem terapie na ChatGPT nebo podobné platformy. Jen 12 % uvedlo, že použilo umělou inteligenci navrženou pro práci v oblasti duševního zdraví.

Příliš vstřícná AI?

Tento trend výzkumníky poněkud znepokojuje. Závažná selhání už vedla i k žalobám proti společnosti OpenAI v případech, které podle žalobců údajně vedly až k sebevraždě.

Čtěte také

Romportl: AI brzy za půl hodiny zvládne tolik, co programátor za den. Ptejme se, v čem budeme lepší

Kromě toho jde i o problém „pochlebování“ uživatelům. Počítačový vědec ze Stanfordovy univerzity Jared Moore to popisuje jako sklon být „příliš vstřícný v nevhodných situacích“.

Odborník se proto obává, že některým pacientům by chatboti mohli spíše uškodit. U lidí s poruchami příjmu potravy nebo s fobiemi se tak mohou spíše snažit jim vyhovět, než je náležitě konfrontovat, uzavírá magazín Economist.

Poslechněte si celý Svět ve 20 minutách. Zástupce UNICEF varuje, že Súdán se mění v novou „Rwandu“. Deset let po Pařížské dohodě se svět učí žít s důsledky klimatické krize. Výsledky vyšetřování sabotáže plynovodu Nord Stream rozdělují Evropu. Malé evropské státy se ze strachu z geopolitické nejistoty přibližují Evropské unii. Taková jsou další témata pořadu, který připravil Ondřej Čížek.