Milena Grenfell-Baines a Dagmar Šímová: Siru Wintonovi děkujeme za život

26. květen 2011

V červnu 1939 odjíždí z pražského Masarykova nádraží jeden z „vlaků života“ sira Nicholase Wintona. V jednom ze zapečetěných vagónů se vedle sebe ocitly Dagmar Šímová a Milena Grenfell-Baines, dvě děvčátka, která se tehdy neznala. Od té chvíle uplynulo 72 let a vlaky už dávno nejezdí na páru. Ty dvě jsou ale stále spolu.

Na nádraží byla tehdy Dagmar Šímová s rodiči, jako většina dětí. „Vlastně jsem vůbec neměla strach, ale celou dobu se strašně těšila. Na rozdíl od ostatních jsem měla v Anglii dva strýčky, maminčiny bratry. Doufala jsem, že se po prázdninách vrátím. Když jsem viděla, že maminka pláče, nevzrušovalo mne to, protože plakala, i když mě posílala pryč třeba jen na týden. Ale když jsem viděla slzy v očích otce a dědy, tak to se mnou zamávalo. Ve vlaku se všechny děti chytly za ruce a říkaly si, že nebudou plakat.“

Logo

Milena Grenfell-Baines odjížděla se sestrou. Nevěděla, že sir Nicholas Winton se postaral o to, aby byly spolu. Rozeslal předem fotky dětí případným náhradním rodinám, a i když zájem byl většinou jen o jedno dítě, našla se i taková, která poskytla přístřeší oběma dívkám.

Jak to vysvětlit dítěti

To, že musí odjet pryč z domova, vysvětlili rodiče malé Dagmaře poměrně snadno. „V roce 1938, když rakouští Židé prchali do Československa, jsme žili ve Strakonicích. Naše rodina pomáhala lidem, kteří přešli hranice ilegálně. Ráno jsem se probouzela a byt byl plný neznámých lidí. Věděla jsem, že je zle.“

Mileně maminka řekla, že se bude učit anglicky, a proto pojede do Velké Británie. „V kufru jsem měla šaty a tři knihy: Chaloupku strýčka Toma, Sokolku Věru a Žabákova dobrodružství,“ poznamenala.

Atmosféra ve vlaku

Dagmar Šímová si vybavila, že atmosféra ve vlaku byla během cesty stísněná. „Všichni jsme byli zaražení a hlavně hrozně ospalí, protože vlak vyjížděl z nádraží v 23:00 hodin. Bylo nás v kupé 6, lehnout si a spát nepřicházelo v úvahu. Proto jsme se my děti dohodly, že zatímco 4 z nás budou sedět, druhé dvě si lehnou na protější lavici a chvíli si zdřímnou. A tak jsme se během cesty střídaly.“

Sir Nicholas se svou dcerou Barbarou (vpravo) a s lady Milenou Grenfell-Bainsovou

Milena Grenfell-Baines si prý z cesty dnes pamatuje jen velmi málo. „Bylo to jako zlý sen. Často si myslím, že to, co si vybavuji jsou vzpomínky jiných.“ Obě si ale pamatují na to, že když v Holandsku poprvé vystoupily z vlaku, na perónu je čekaly stolečky s jídlem. „Dostaly jsme banány, kakao a bílý chleba, který tehdy nikomu nechutnal. Měly jsme ale velký hlad. Nabídli nám i čaj s mlékem, ale ten nám připadal divný: nebyl to ani čaj, ani káva.“

Všech 69 příbuzných zahynulo

V Anglii se obě začaly cítit jako doma teprve když se domluvily s ostatními dětmi. „Dítě se naštěstí naučí řeč velmi rychle,“ shodly se. Tam také vzniklo jejich přátelství na celý život. Zatímco Milena Grenfell-Baines zůstala v Anglii a provdala se, Dagmar Šímová se vrátila do Čech a stala se obětí perzekucí.

„Odjela jsem zpátky, protože otec byl na seznamech Červeného kříže mezi živými. A já si říkala, co by se stalo, kdyby se vrátil a nenašel mne doma. Teprve po příjezdu jsem zjistila, že všech mých 69 příbuzných, včetně otce, během války zahynulo. Z vysoké školy jsem byla vyhozena, ale naštěstí jsem potkala svého budoucího manžela. Byla to krušná doba.“

Kdo je Winton? ptali se

Co věděly jako děti o siru Nicholasi Wintonovi? Nic. Prý je to nezajímalo. Dlouho nevěděly, kdo je do Anglie poslal. Mluvilo se prý pořád o jakémsi výboru. O svém skutečném zachránci se dozvěděly až po dlouhých 40 letech. A jaké bylo setkání s ním? „Šel nám mráz po zádech,“ řekly obě.

Sir Nicholas Winton

Nicholas Winton je britský makléř, který v roce 1939 zachránil před jistou smrtí v plynových komorách 669 židovských dětí tím, že z bývalého Československa vypravil několik vlaků do Velké Británie. Dětem tam předem našel náhradní rodiny. Dlouhá léta o svém činu mlčel. Všechno vyšlo najevo až v r. 1988, kdy jeho žena uklízela na půdě a našla seznamy dětí. V roce 2002 byl N. Winton v rodné Británii povýšen anglickou královnou do šlechtického stavu.

Více si poslechněte v audiozáznamu rozhovoru, který byl natočen v předstihu. Ptala se Martina Kociánová.

autor: eh
Spustit audio