Milanović nastoupil do funkce chorvatského prezidenta. Zkušený politik však příliš oblíbený není

V hlasování ovšem uspěl spíše překvapivě, upozorňuje rakouský deník Der Standard.

Porážku prezidentky Grabarové Kitarovičové, dlouho nejoblíbenější osobnosti chorvatské politiky, neočekával téměř nikdo. Změna v čele státu tak úzce souvisí právě se ztrátou její popularity. Samotný Milanović, jehož vystupování působí poněkud nezáživně, se totiž u Chorvatů velké oblibě netěší.

Dnes 54letý Milanović v mládí vystudoval práva a po studiu pracoval u obchodního soudu v Záhřebu. Jeho kariéra poté zamířila na ministerstvo zahraničí.

Čtěte také

Adam Černý: Chorvatsko si vyzkouší předsednickou roli v Evropské unii

Další politické zkušenosti posléze získával v Bruselu, kde také působil jako poradce při Evropské unii a NATO. Od roku 2007 v Chorvatsku vedl Sociálnědemokratickou stranu a o čtyři roky později se díky vítězství opozičního sdružení Kukuriku stal premiérem. Za jeho vlády vstoupilo Chorvatsko roku 2013 do Evropské unie, balkánský stát však zažil také šestileté období hluboké recese.

Milanović v době krize sice zvýšil daně a věk odchodu do důchodu, nezaměstnanost ale rostla dál. Vládní kabinet neprosadil důležité strukturální reformy, které zemi chybějí do současnosti. Milanović tak za sebou zanechal roztříštěnou hospodářskou politiku, úspěchy si ale připsal v sociální oblasti, kde prosadil posílení práv pro stejnopohlavní páry.

Jeho premiérská éra dospěla ke konci po volebním boji v roce 2016, který byl v Chorvatsku plný populismu. Milanović se následně stahuje do ústraní.

Partyzánská minulost

Der Standard ale také připomíná, že z té doby se dochovala tajná nahrávka, ve které se politik rázně staví proti Bosně a Hercegovině a Srbsku – o Bosně například prohlásil, že není opravdovým státem. Srbskou vládu pak označil za fašistickou a zmínil také to, že by se srbský prezident Aleksandar Vučić měl zodpovídat z válečných zločinů.

Čtěte také

Thomas Kulidakis: Prezidentské volby v Chorvatsku ve znamení válečné minulosti

Není proto divu, že sousední státy na nového prezidenta hledí s určitou skepsí. Velké obliby se Milanovićovi nedostává ani ve Slovinsku, protože podporoval odstoupení Chorvatska z mezinárodní arbitráže o vodní koridor v Piranském zálivu, který se Slovinska úzce dotýká.

Milanovićovo vítězství každopádně podle rakouských novin ukazuje především rozdělení současné chorvatské společnosti. První tábor tvoří konzervativci, v tom druhém jsou sešikovaní sociální demokraté. Jde tedy o rozdělení, které už delší dobu v jiných zemích není příliš aktuální.

A zvolení nového prezidenta ovlivnil také fakt, že Milanovićovi předkové patřili mezi partyzány. To je i dnes skutečnost, která je pro mnohé Chorvaty ve výběru politiků stále ještě rozhodující, podotýká rakouský deník Der Standard.