Milan Slezák: Rakousko chce islám s rakouským charakterem. Připravuje nový zákon

25. únor 2015

Rakouští poslanci se dnes plně soustředili na nový zákon upravující postavení muslimů a islámu v rakouské společnosti. Už před hlasováním v plénu se zdálo jasné, že zákon projde, příslušný parlamentní výbor ho podpořil.

Nejsilnější výhrady proti nové normě paradoxně zaznívají ze strany, která zhruba před 10 lety s myšlenkou nové zákonné normy přišla. Totiž od muslimů.

Vztahy mezi státem na jedné straně a muslimy a islámem na straně druhé se v Rakousku dlouhých 103 let řídily podle zákona přijatého ještě v době panování Františka Josefa.

Jak podotýká Wilhelm Wagner v knize Habsburská monarchie. Dějiny Rakouska-Uherska slovem i obrazem, bylo Rakousko-Uhersko na začátku 20. století „jediným dominantně křesťanským státem, který měl zákonem upravené vztahy s muslimskou náboženskou obcí.

Čtěte také

Na školách bylo povoleno vyučování muslimského náboženství, v armádě pracovali vojenští imámové, organizovala se muslimská duchovní podpora pro vězně a náboženská zařízení měla právo na samosprávu.“

O kvalitách zmíněného zákona svědčí i to, že přestože mu ke kodifikaci všeho podstatného stačila stránka a půl, neměla ani monarchie, ani její následnice republika dlouho žádný důvod k jeho změně.

Snad tedy nepochybíme, když zákon z roku 1912 označíme za pokrokový, ba osvícený.

Většina uprchlíků na této planetě také utíká před režimy, které se dovolávají Alláha. Pravdou ale také je, že ti, co prchají, jsou ve své většině sami muslimové

Svět se ale od doby Františka Josefa přece jen změnil, a to je vidět i na složení muslimské obce v Rakousku.

Za monarchie převažovali muslimové jediného typu, Bosňáci, a byli jen zlomkem obyvatelstva rakouských zemí.

Dnes je islám v Rakousku v úplně jiném postavení. Žádnému jinému náboženství nepřibývají členové tak rychle. V důsledku toho se muslimové na rakouské populaci podílejí už sedmi procenty. Ve Vídni je to číslo ještě vyšší, 12,5 procenta.

Co do početnosti v Rakousku, Bosňáky dávno předstihli Turci, ale usídlilo se tam také mnoho Arabů, Íránců a Čečenů.

Jejich pojetí a praktikování islámu se přitom často různí, už není jednotné jako v časech starorakouského „bosňáckého muslimství“.

Čtěte také

A navíc: I Rakousko musí v poslední době myslet na nebezpečí, jaká západní společnosti hrozí od zradikalizovaných muslimských jedinců.

Jak se to vše obráží v novém zákoně?

Norma zachovává to, co se osvědčilo, a něco přidává. V nemocnicích, v domech pečovatelské péče, v armádě i ve věznici mají mít muslimové právo jak na duchovní služby, tak na jídlo, jaké jim jejich víra povoluje.

Islám

Nově si budou moci vybrat volno i na své svátky a nikdo je kvůli tomu nebude smět popotahovat.

Zákon však zároveň zakazuje financování mešit či duchovních ze zahraničí. Víra se má přednostně hlásat v němčině, nikoli třeba v turečtině.

„Chceme islám s rakouským charakterem,“ poznamenává ministr pro integraci Sebastian Kurz.

Stát také od muslimů žádá, aby pochopili, že jeho zákony stojí nad vírou, a zastřeně je varuje, že kdyby zjistil, že komunita zákony nedodržuje, odepře jí zákonné uznání.

Takto pojatý nový zákon se mnoha muslimům nelíbí. Stěžují si na diskriminaci. Jak to, že oni sami nemohou být sponzorováni z ciziny, když se něco takového promíjí katolíkům, protestantům či židům?

Je tu ovšem malý, avšak podstatný rozdíl. Katolíci, židé či protestanti neodcházejí z Rakouska do Sýrie bojovat za organizace, jakou je Islámský stát.

Rakouských muslimů do Sýrie odešlo190. Pro zajímavost, většinu z nich tvoří Čečeni, kteří pár roků předtím dostali v Rakousku politický azyl.

autor: msl
Spustit audio