Milan Slezák: Ohlédnutí za statečným Němcem

Ewald-Heinrich von Kleist se narodil roku 1922 v Pomořansku, v junkerské rodině, která dala Prusku a Německu několik schopných důstojníků, vědců a básníků. Záhy vstoupil do armády – jenže brzy pochopil, že bude muset řešit konflikt dvou loajalit. Komu bude zavázán více? Armádě a její cti? A vlasti jako takové? Nebo nacistickému režimu? S odstupem se zdá, že volba byla snadná; sám von Kleist v jednom pozdějším rozhovoru uvedl, že po tzv. Noci dlouhých nožů bylo jasné, že se z nacistického státu stává vrah. Přesto se protihitlerovští spiklenci, mezi nimiž bylo dost vysokých důstojníků z aristokratických kruhů, dávali dohromady jen váhavě. Dlouho nedokázali účinně čelit ani Hitlerovi, ani gestapu. V roce 1944 se však zmohli hned na dva pokusy o Hitlerovo odstranění – a do obou byl zasvěcen i Ewald-Heinrich von Kleist. Nevyšel z nich ani jeden.

Při tom prvním byla Kleistovi určena úloha sebevražedného atentátníka. V nové uniformě, kterou měl Vůdci předvést, měly být napěchovány výbušniny a von Kleist se chtěl před Hitlerem odpálit. Jenže Hitler změnil plán a příležitost se rozplynula. Podruhé se měl von Kleist u Hitlera objevit s výbušninami ukrytými v aktovce. Cílem byl Vůdcův hlavní stan – Vlčí doupě. Útok byl naplánován na konec července roku 1944. Jenže na poslední chvíli hrabě Stauffenberg, který byl hlavou spikleneckého kroužku, rozhodl, že aktovku s výbušninami pronese do Vlčího doupěte raději sám. Snad proto, že mu zazdálo, že Kleist, který měl přece jen nižší hodnost, by ve Vlčím doupěti mohl svou špatně odůvodnitelnou přítomností vzbudit podezření.

Hitler znovu vyvázl, ale ze spiklenců přežil málokdo. Zatčen byl i Kleist. Gestapo ho vyslýchalo týdny a on při všem tom utrpení musel myslet na nápis, který se podle Danta dá číst na pekelné bráně: „Zanech vší naděje, kdož sem vcházíš!“ Kupodivu a proti všemu očekávání se však mladému spiklenci podařilo vyváznout (na rozdíl od jeho otce, který byl také součástí spikleneckého kroužku a který skončil pod gilotinou). Mladý von Kleist gestapo přesvědčil, že je jen naivní, hloupý a nerozumí politice. I tak sice putoval do koncentračního tábora, ale v něm nakonec strávil jen několik měsíců.

Musí se ocenit, že von Kleist si svobody vlasti cenil více než vlastního života. Obdivuhodná je také jeho odvaha: hitlerovský režim byl brutální a obávaný soupeř a hlavně, v roce 1944 se ještě mohlo zdát, že má na své straně většinu Němců.

A do třetice všeho dobrého: každý rok se v Mnichově scházejí vysoce postavení politici na prestižní bezpečnostní konferenci. Mnohdy tam zazní leccos zajímavého. Například na mnichovský projev Vladimira Putina se vzpomíná ještě po letech. Nu – a o vznik Mnichovské bezpečnostní konference se zasloužil právě Ewald-Heinrich von Kleist.