Mikroplasty se pohybují i v půdě. V Česku startuje výzkum, který zjistí, kam až se můžou dostat

5. říjen 2021

České vysoké učení technické (ČVUT) pracuje na unikátní metodě pro odhalení mikroplastů v půdě. Zaměřují se na zemědělská pole a spolupracují spolu s dalšími třinácti špičkovými pracovišti z celé Evropy. Chtějí sledovat cestu mikroplastů od jejich vzniku přes chování v půdě, jejich případný rozpad až po to, kam všude se v přirozeném prostředí můžou dostat. Český rozhlas byl u prvního setkání vědců v přírodní laboratoři nedaleko Kostelce nad Černými lesy ve středních Čechách.

Necelá dvacítka zahraničních vědců stojí mezi poli u obce Nučice. Vlevo od nás je malý, v křoví schovaný potok a napravo pole, po kterém právě hlučně přejíždí traktor. To vše je součástí experimentálního povodí ČVUT, které je prošpikované měřícími zařízeními a dobře v rámci projektu poslouží i pro měření množství protékajících mikroplastů.

Čtěte také

Jak jde dohromady experimentální povodí a měření plastů v půdě, vysvětluje vedoucí české části projektu docent Tomáš Dostál, vedoucí Katedry hydromeliorací a krajinného inženýrství Fakulty stavební ČVUT:

„V tom povodí, které je cca půl kilometru velké, není nic jiného než orná půda a pak tady ten potok. Díky tomu, když zaprší, dochází k pohybu vody v půdě, část se zachytí a část odtéká povrchově a dostává se do potůčku. Tím s sebou berou všechny částice včetně mikroplastů, které jsou dnes takřka všudypřítomné. Můžeme tak v rámci povodí sledovat, jakým způsobem se pohybují, zachycují, na jakých půdních částicích jsou transportované a tak dále.“

Příprava na výzkum o chování mikroplastů v půdě

K tomu tady připravují experiment, při kterém vědci budou malé množství fluoreskujících mikroplastů dávkovat do půdy okolního pole a potom sledovat jejich pohyb společně s pohybem vody a půdních částic.

Model akumulace plastů v přírodě

Z výsledků vznikne matematický model transportu a akumulace mikroplastů v půdě. Podle Tomáše Dostála by mělo jít o úplnou novinku, takový model totiž ještě neexistuje:

Čtěte také

„Skutečně máme ambici, aby vznikl matematický model, který bude kalibrován na místních datech. To by nám ale popravdě vědecká komunita otloukla o hlavu, protože tohle jsou Nučice s konkrétní půdou a konkrétním klimatem. Model by ale měl být univerzálnější. A proto je v projektu spolupráce s Británií, Německem, Španělskem a Holandskem a my budeme používat i jejich data. Nučice jsou ale pro nás klíčové, protože jsou v největším měřítku.“

To vše v rámci mezinárodního projektu SOPLAS, což je zkratka slov soil, tedy půda, a plast. Koordinuje ho profesor Peter Fiener z německé Universität Augsburg. Podle něj je zapojení čtrnácti výzkumných ústavů hlavně z Evropy ukázkou nadstandardní výzkumné spolupráce napříč obory.

Příprava na výzkum o chování mikroplastů v půdě

„Na jedné straně jsou skupiny, ve kterých se velmi intenzivně standardizuje vzorkování mikroplastů z půdy. Pak máme skupiny, které hledají jejich zdroje. Vyvíjíme systém, kdy za pomocí dronů monitorujeme, kolik plastu na polích zbývá po odstranění zakrývacích fólií, pokud je farmy používají. To je jedna část,“ popisuje.

„Pak máme skupinu, která bude zkoumat organismy v půdě. Například to, jak žížaly reagují na vyšší koncentrace mikroplastů. A poté máme také skupiny, které jako ta česká zjišťují, nakolik půdy zachycují mikroplasty, nebo jestli nakonec nekončí opět v našich tocích,“ říká profesor Fiener.

Rozpad nebo otěr

Zdroje plastů na polích jsou velmi specifické. Jak pokračuje hydrolog Tomáš Dostál, základem pro jejich vznik je jako všude jinde jejich rozpad nebo otěr:

Čtěte také

„Jestliže traktor, který jezdí kolem nás, má gumové pneumatiky, tak ty pneumatiky se na poli ošoupávají a vznikají mikroplasty. Jestliže se sem přiveze hnůj a jsou v něm nechané části plastových fólií z balíků sena, tak to všechno jsou plasty, které se rozkládají. Na intenzivních zemědělských pozemcích to jsou velké fólie, kterými se přikrývají jahody, chřest, v některých zemích i kukuřice, aby nevysychala. Další velmi výrazný zdroj jsou komposty a čistírenské kaly,“ popisuje hydrolog Tomáš Dostál z ČVUT způsoby, kterými se do zemědělské půdy mikroplasty dostávají.

Vědci teď budou zjišťovat, kolik mikroplastů v půdě zůstane a kolik se odplaví do nejbližšího toku a dál.

Poslechněte si reportáž Ondřeje Ševčíka přímo z Nučic. 

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.