Mika Waltari: Vlak osamělého muže

Mladý Mika Waltari si po ukončení studia splnil svůj sen a poprvé procestoval Evropu. Z originální cestopisně i psychologicky laděné knihy velkého a vpravdě nadčasového spisovatele čte Michal Isteník. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.

Vlak osamělého muže uvádíme k 40. výročí Waltariho smrti, které připadá na 26. srpen 2019.

Finského spisovatele Miku Waltariho (1908–1979) proslavil na celém světě román ze starověkého Egypta Egypťan Sinuhet. Přesto Waltari v Egyptě nikdy nebyl – ani před napsáním románu, ani po jeho vydání. O to víc cestoval do ostatních zemí, v nichž se jeho romány odehrávají.

V knize z roku 1929 Vlak osamělého muže popisuje Mika Waltari své první velké putování Evropou. Z Helsinek cestoval přes Berlín, Prahu, Vídeň, Budapešť, Bělehrad a Sofii do Istanbulu, odtud se pak vracel přes Dubrovník, Řím a Paříž zpátky domů. Je to poutavý popis Evropy, která byla deset let po konci první světové války ještě plná nadějí a iluzí, a také dojímavý deník mladého muže, jeho citového a tvůrčího hledání.

Waltari se na podobnou cestu vydal znovu o dvacet let později. O této cestě napsal knihu Cesta do Istanbulu, která vyšla česky v nakladatelství Hejkal v roce 2003. V Istanbulu se odehrává několik Waltariho historických románů: Temný anděl, Pád Cařihradu, Krvavá lázeň a především Šťastná hvězda, která je podle překladatelky Markéty Hejkalové jedním z nejpůsobivějších moderních zobrazení zhoubné totality.

Waltariho kniha Vlak osamělého muže vyšla poprvé česky v nakladatelství Hejkal roku 2018. Současně je čeština prvním a zatím jediným cizím jazykem, do něhož byla přeložena.

Lokomotiva nad údolím

V úvodu zastihujeme mladého hrdinu jako univerzitního studenta před státnicemi: „Dny a večery patřily práci, a před příchodem noci ji vystřídala prázdnota a tichá touha.“ Dějiny filozofie, magie, psychoanalýza… Během studia v knihovně se student ocitá ve stavu na pomezí reality a snu: „všechno žije, všechno je mojí součástí. Jsem přítomen zrození bohů… putuji dávným Egyptem a bohové nosí hlavy zvířat…“ A představa skutečné cesty, Velké Cesty, se stává motivací, odměnou. Na kolik by vyšla jízdenka ze Štětína přes Balkán do Konstantinopole?

V tom je to stejné jako dnes – čerstvý absolvent pak vysvětluje mamince, kudy pojede, jak to zařídí s penězi, že musí vypadnout a osvobodit se, žít silný, intenzivní život. V Helsinkách se naloďuje na palubu Ariadne plující do Štětína. „Jsem svobodný, otevírá se přede mnou celá Evropa,“ zapisuje si Waltari. A vydává se rychlíkem do Berlína. Po krátkém pobytu zamíří dalším vlakem do Vídně, ale vlak stojí dvě hodiny v Praze, večer, už za tmy. Noční procházka Prahou však mladíka naplnila melancholií. To je vůbec charakteristický pocit, který jej provází téměř celou cestou. Únava, smutek, osamělost.

O Praze se říká, že je to krásné město. Nevím. Těch pár hodin, které jsem v ní strávil, ve mně zanechává tíživý, chudý, smutný dojem...
Mika Waltari: Vlak osamělého muže

V pěti vybraných ukázkách se s mladým Waltarim nakrátko zastavíme v Berlíně, Vídni, Budapešti, Bělehradě a Istanbulu. „Sbírám náměty ke knize povídek,“ poznamenává autor a jeho zápisky jsou plné drobných příběhů, cestopisných postřehů, ale i pocitů a úvah. „Turistika, cestování je velká epidemie naší doby,“ čteme v tomto textu z konce dvacátých let 20. století. „Vzdálenosti se nesmírně zkrátily. Největší módou jsou průvodce a cestopisy. /…/ Nesmírná obliba cestovatelské literatury je prvním znamením počínající epochy kosmopolitní literatury, kdy zdrojem spisovatelovy inspirace bude celý svět. Pod vlivem filmů, rozhlasu, mezinárodních jazyků se už teď celosvětově sjednocuje móda, zvyky a názory. Za několik desetiletí už budou mezi národy a rasami existovat jen vnitřní psychologické rozdíly. Obrovský zdroj inspirace kosmopolitního spisovatele budoucnosti.“

Účinkuje: Michal Isteník

Překlad: Markéta Hejkalová
Pět úryvků pro rozhlas vybrala: Alena Blažejovská
Režie: Radim Nejedlý
Natočeno v brněnském studiu Českého rozhlasu.

autoři: Alena Blažejovská , Tvůrčí skupina Drama a literatura
Spustit audio

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.