Migrény a silnější krvácení. Vakcína od Pfizeru možná přeci jen ovlivňuje menstruaci

Úvodem přináší zkušenost jedné třicetileté jihokorejské doktorandky, která začala pozorovat zesílené projevy své periody po první dávce vakcíny od firem Pfizer/Biontech. K silnějšímu krvácení se přidaly migrény a další projevy, kvůli kterým se rozhodla hledat na internetu informace o tom, jestli něco podobného pociťují i jiné ženy.

Čtěte také

Vakcíny proti covidu nepoškozují plodnost lidí. Naopak těhotné ochrání před komplikacemi po nemoci

Zjistila, že ano, ale nedokázala najít žádné vědecky podložené informace, které by takové vedlejší účinky vakcín popisovaly. Dočasné změny periody oproti době před očkováním přitom hlásí tisíce žen. Patří mezi ně nepravidelnost cyklu, jeho zpožďování, silnější krvácení nebo větší menstruační bolesti.

Hlášení o těchto projevech přicházejí z různých zemí a od příjemkyň všech značek vakcín.

Tak přeci?

Odborníci zpočátku tvrzení žen, že očkování ovlivnilo jejich cyklus, podle Al-Džazíry zlehčovali. Nejdřív říkali, že počet nahlášených případů je příliš malý, nebo že změny mohly vyvolat jiné faktory jako třeba zvýšený stres spojený s pandemií. Podle analytiků tento přístup část ženské populace od očkování odradil a podpořil šíření dezinformací a konspiračních teorií včetně té, že vakcíny způsobují neplodnost.

Čtěte také

„Očkovat se nenechám, čekám na seriózní vakcínu,“ říká pacient s covidem. Nepřesvědčila ho ani hospitalizace

Po záplavě žádostí se ale ledy pohnuly a výzkumníci se pustili do zkoumání potenciálních spojitostí mezi očkováním proti koronaviru a změnami menstruačního cyklu. Britská léková agentura (MHRA) se rozhodla problém prozkoumat poté, co dostala hlášení od víc než 30 tisíc žen a dvou amerických výzkumníků, kteří posbírali přes 140 tisíc dalších zpráv.

Americký Národní institut zdraví (NIH), který představuje hlavní federální výzkumnou organizaci v oboru veřejného zdraví, zase minulý měsíc rozdal granty v hodnotě víc než jednoho a půl milionu dolarů pěti různým institucím, které budou zkoumat, jestli očkování ovlivňuje menstruační cyklus.

Podle organizace UNICEF je ve věku, kdy ženy menstruují, zhruba 26 procent celosvětové populace.

Podle organizace UNICEF je ve věku, kdy ženy menstruují, zhruba 26 procent celosvětové populace. A jak pandemie tlačí problematiku periody do popředí, objevuje se otázka, proč se ví tak málo o tom, jak vakcíny ovlivňují menstruační cyklus.

V obecnější rovině visí otazník nad tím, jestli by nejnovější vývoj na poli medicíny mohl být bodem zlomu v tom, jak budou menses a ženské sexuální a reprodukční zdraví zohledňovány při budoucích výzkumech.

Přehlížená menstruace

Tématu se dlouhodobě věnuje i americká novinářka Maya Dusenberyová. Pro stanici Al-Džazíra uvedla, že celá věc ukazuje širší problém týkající se lékařské péče o ženy.

Čtěte také

Apolena Rychlíková: Menstruace nesmí být tabu. Maximální zpřístupnění pomůcek znamená skutečnou pomoc

V rámci klinických studií vakcín proti covidu-19 prý zkrátka chybí povědomí o tom, že polovina populace menstruuje a že je to normální součást jejich života. Nedostatečný zájem o tuto problematiku podle Dusenberyové vede k dezinformacím, kterým se bylo možné vyhnout hned na začátku.

Účastnice klinických studií s vakcínami proti koronaviru říkají, že se jich na periodu nikdo neptal. Doktor Mostafa Borahay, ředitel gynekologického a porodnického oddělení Lékařského centra Johnse Hopkinse, má za to, že je to pochopitelné. Výzkumníci se pokoušeli vyrobit bezpečnou očkovací látku co nejrychleji a také její schvalování se odehrálo ve zrychleném procesu.

O tom, jak mohou vakcíny ovlivnit ženskou periodu, existuje velmi málo dat a vědecky podložených zpráv.

Změny menstruačního cyklu patří mezi vedlejší účinky hned několika starších vakcín. Studie to prokázaly třeba v případě látek proti lidskému papilomaviru a u očkování proti chřipce.

Nicméně o tom, jak mohou vakcíny ovlivnit ženskou periodu, existuje velmi málo dat a vědecky podložených zpráv. Někteří vědci proto říkají, že by otázky ohledně cyklu měly být u účastnic klinických studií naprosto standardní.

Zkušenosti se liší

Analytici věří, že svou roli v celé věci hraje i nedostatečné zastoupení žen ve výzkumu i v klinických testech. Americký Národní institut zdraví vyžaduje účast něžného pohlaví v klinických studiích teprve od roku 1993. Do té doby z nich byly ženy vylučovány coby skupina s proměnlivou hladinou hormonů, kterou je kvůli tomu těžké zkoumat. 

Čtěte také

Mění se pohled na erotické pomůcky. Teď otevírám téma menstruace, říká designérka Anna Marešová

I novinářka Dusenberyová má za to, že ženy jsou mezi vědci v oboru medicíny stále nedostatečně zastoupené. Podotýká, že pokud výzkumníci nemají osobní zkušenost s jevem, jako je menstruace, je mnohem větší pravděpodobnost, že je nenapadne věnovat jí pozornost, studovat ji nebo se na ni rámci výzkumu ptát.

Reprodukční zdraví žen se teď ale podle všeho dostává do popředí zájmu lékařského výzkumu. Zmíněný doktor Borahay chce sledovat periodu tisíců žen pomocí speciální aplikace. Předběžné závěry své studie by měl zveřejnit do konce letošního roku.

Novinářka Maya Dusenberyová dodává, že ženy a muži mívají odlišné zkušenosti, i když procházejí stejnou nemocí a stejnou léčbou. Výzkumy by proto měly být navrženy tak, abychom o těchto rozdílech zjistili víc a dozvěděli se, kdy ve kterých případech na nich záleží, cituje americkou žurnalistku server stanice Al-Džazíra.

Poslechněte si celý Svět ve 20 minutách, následující témata pro vás vybrala Tea Veseláková:

Co přinese klimatická konference v Glasgow? A lze věřit slibům brazilské delegace? Lídr bosenských Srbů Milorad Dodik stupňuje své úsilí o roztržení Bosny a Hercegoviny. A jak by měla Evropa reagovat v případě čínské akce proti Tchaj-wanu?