Michal Zlatkovský: Emoji ve znamení inkluze. Nové smajlíky jsou pro vozíčkáře i nevidomé

K smutným a veselým tvářím, domům, vlajkám nebo ovoci tak přibývají některé obyčejné věci: sekyra, židle, banjo nebo vafle. Velkou část z nich ale tvoří symboly, které odráží snahu technologických firem o inkluzi.

Najdeme mezi nimi vodícího psa, invalidní vozík, umělou ruku nebo naslouchátko. Návrh na inkluzivní emoji vzešel od firmy Apple, která upozorňuje na to, že postižením trpí celá sedmina lidí.

Přibyly také kombinace panáčků držících se za ruku - jejich pohlaví i barvu kůže teď půjde libovolně kombinovat. Od technologických gigantů, kteří se snaží být v čele progresivních trendů, je to pochopitelný krok, který příliš velkou debatu nevyvolal. To zvládl až smajlík zobrazující kapku krve.

Kapka krve

Jedním z jeho možných významů je totiž menstruace. Na chybějící emoji pro tak běžnou záležitost, jakou menstruace je, dlouhodobě upozorňovali aktivisté a organizace, které se snažily příslušný symbol prosadit - třeba ve formě vložky nebo menstruačních kalhotek. Tenhle návrh ale nakonec neprošel a na menstruaci zbylo obecné emoji pro krev.

Letos vůbec největší zájem nevzbudilo ani inkluzivní, ani fekální emoji.
Michal Zlatkovský

To je na jednu stranu pochopitelné. Komise, která emoji schvaluje, má řadu kritérií, a jedním z nich je, aby měl navrhovaný symbol více významů. Červená kapka je splňuje. Výtky, že je nové emoji jen dalším eufemismem pro „nečistou věc” a menstruace se tedy dál tabuizuje, jsou ale oprávněné. Emoji nejsou neutrálními symboly, ale jejich výběr a schvalování podléhá společenské atmosféře i korporátní politice.

Mocný Unicode

Nové smajlíky se totiž schvalují centrálně, organizací jménem Unicode Consortium. Mezi její členy patří technologické firmy jako Apple, Google, IBM, Huawei nebo Microsoft (a také jedno ománské ministerstvo) a její hlavní starostí je správa technické normy Unicode. Ta určuje standard pro zápis všech myslitelných znaků - od hlaholice přes japonské písmo katakana třeba po matematické a astrologické symboly.

Emoji jsou nový druh jazyka. Jak se s nimi vypořádávají soudy?

Traduje se, že emotikony vymyslel v roce 1982 Scott Fahlman, když na konec zprávy přidal dvojtečku a závorku. Většímu rozmachu se pak obrázkové komentáře těší od konce 90. let, kdy japonští operátoři spustili o něco sofistikovanější bratry emotikonů: emoji. Jejich používání se stalo normou obzvlášť od roku 2011, kdy Apple a vzápětí i Android spustily emoji klávesnice pro chytré telefony. V posledních letech se dostávají emotikony a emoji do hledáčku soudnictví. Samotné doprovodné obrázky k vašemu odsouzení nebo zproštění viny asi stačit nebudou, můžou být však významnou polehčující nebo přitěžující okolností.

A v šesté verzi Unicode v roce 2010 se poprvé jako samostatné znaky objevily právě emoji. Jako nástupci textových emotikonů začaly v internetové komunikaci rychle hrát významnou roli. Z původně technické komise se tak stala vlivná organizace, která určuje, co budou na svých telefonech používat miliardy lidí.

Až na základě konsorciem schválených emoji totiž tvůrci mobilních operačních systémů nebo webů jako Facebook své smajlíky zavádějí. A schvalování je někdy složitý proces, jak dokazuje třeba debata ohledně emoji nazvaného „zamračené hovínko”. To nakonec neprošlo, ale až po ostrém sporu, během kterého se jednotlivé podvýbory vzájemně obviňovaly z pošpiňování váženého standardu.

Milión a čtyři sta tisíc slov

Letos ovšem vůbec největší zájem nevzbudilo ani inkluzivní, ani fekální emoji. Média i uživatelé sociálních sítí si nejvíce všímali symbolu pro štípající ruku. Všem totiž okamžitě asocioval gesto znázorňující malý penis.

Vtipná odpověď například mužům, kteří přes sociální sítě posílají nevyžádané fotky svých genitálií, se setkala s nadšením i kritikou, že komise nemyslela také na ženský ekvivalent nového emoji. Než s takovým návrhem někdo přijde oficiálně, musíme si vystačit jen s čtrnácti sty dalšími obrázky, které vydají za milión a čtyři sta tisíc slov.