Michal Smetana: Škoda každé krize, která se nevyužije. Tak přemýšlí Erdoğan. A teď se mu to vyplatilo
Třídenní summit NATO v Madridu začal průlomem. Turecko upustilo od svých výhrad proti vstupu Švédka a Finska do Severoatlantické aliance. Co přimělo tureckého prezidenta ke změně názoru? Cílem summitu má být i nová strategická koncepce Aliance a posílení východního křídla. Vrací se období studené války? Odborník na bezpečnost Michal Smetana v audiozáznamu ještě nastíní, co by mohlo ukončit válku na Ukrajině, a zhodnotí, nakolik byly dodávky zbraní Ukrajině efektivní.
„Ústupek Turecka je rozhodně velká věc pro NATO. Jednomyslně se shoduje na tom, že Švédsko a Finsko jsou významnou posilou pro Alianci,“ komentuje v pořadu Jak to vidí... odborník na mezinárodní bezpečnost Michal Smetana z Institutu politologických studií FSV UK.
Čtěte také
Ankara až dosud s rozšířením Aliance nesouhlasila. Tvrdila, že Švédsko a Finsko údajně podporují teroristické organizace, jmenovitě Stranu kurdských pracujících a kurdské jednotky YPG bojující proti Islámskému státu. Podle Michala Smetany v tom ale hrála roli zejména Erdoğanova snaha využít situaci ve svůj prospěch.
„O tureckém prezidentovi se říká, že se drží hesla Škoda každé krize, která se nevyužije. I teď kazil společné nadšení z přijetí Finska a Švédska. Od začátku šlo ale z velké části o hru směrem k domácímu tureckému publiku. A samozřejmě o snahu Turecka vyjednat si ústupky ze strany Finska a Švédska i ze strany USA.“
Třístranná dohoda
„Mezi Tureckem, Švédskem a Finskem tak byla sepsána dohoda. Švédsko souhlasilo se systematičtější a efektivnější extradicí jednotlivců. Další citlivou věcí je zbrojní embargo, které Švédsko a Finsko měly uvalené na Turecko vzhledem k aktivitám Turecka v Sýrii.“
Podle bezpečnostního analytika ale s velkou pravděpodobností probíhají i další diplomatická jednání za zavřenými dveřmi mezi Tureckem a USA. „Detaily neznáme. Ale spekuluje se o dodávkách letounů F-16. Vstupu Švédska a Finska do NATO nicméně už nic nestojí v cestě. I když ratifikovat jej musejí parlamenty všech členských států. A to může trvat až rok.“
Klíčový nepřítel Rusko
Výsledkem třídenního severoatlantického summitu má být také nová strategická koncepce, která se bude týkat zejména posílení východního křídla Aliance. Jde tak o velmi ambiciózní a nákladný plán, který ale rovněž vysílá velmi silný signál.
„Dá se říci, že se mentálně vracíme do období studené války. Když se rozpadl Sovětský svaz, NATO se ocitlo v určitém vakuu. Nemělo jasně definovaného nepřítele a muselo vymýšlet, co bude jeho hlavní cíl. Teď se to změnilo. I když vnímání hrozeb je v rámci Aliance samozřejmě odlišné.“
Související
-
Přepis: Jak to vidí Michal Smetana – 29. června 2022
Hostem byl odborník na mezinárodní bezpečnost Michal Smetana.
-
Michal Smetana: NATO znovu našlo smysl své existence. Zřetelně ho teď vidí i Švédsko a Finsko
Finsko a Švédsko opustily svůj dlouho budovaný neutrální postoj. Kvůli ruské agresi na Ukrajině nyní volí bezpečnost v rámci NATO. Co lze očekávat ze strany Kremlu?
-
Ze 40 tisíc na 300 tisíc vojáků. Stoltenberg oznámil, že NATO chce posílit jednotky rychlého nasazení
NATO nově drasticky posílí svoje síly rychlé reakce na svém východním křídle. Krok přichází v předvečer summitu hlav členských států NATO v Madridu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
