Michael Žantovský: Demokratická politika zaostala ve vysvětlování, co je naše povinnost k bližním

6. květen 2016

Vládne v české zahraniční politice určitá disproporce nebo nás vnímá svět jednotně? Jak se dívat na dohodu TTIP a jak souvisí s tzv. Brexitem? A co vede lidi podle Michaela Žantovského k projevům extremismu? To jsou otázky Interview Plus.

„Je určitě pravda, že ve srovnání s některými dřívějšími dobami, ta pozice České republiky není tak silná. Není vnímána jako země, která provádí aktivní zahraniční politiku, která má jasné principy, kterými se v zahraniční politice řídí. Po této stránce – také díky některým jejím představitelům je ten obraz řekl bych trochu rozmlžený,“ říká Michael Žantovský, bývalý diplomat a současný ředitel Knihovny Václava Havla.


Je to trochu paradox. Obyčejně se říká, že extremistické názory sílí v dobách hospodářské krize. Ale tu dluhovou krizi v letech 2008 až 2012 Evropa celkem úspěšně překonala. V dnešní době ekonomická data neodpovídají tomu, že by měli extremistické nálady sílit. Vypovídá to asi o jediném - že i když se lidem daří poměrně dobře, nemají dostatečnou důvěru v to, že se jim bude dařit stejně dobře i v budoucnosti. Mají pocit, že Evropa se nevyvíjí tím správným směrem. Michael Žantovský

Myslí tím také prezidenta Miloše Zemana? „Nemám na mysli jen prezidenta,“ a jak dále říká, je vždy v zahraniční politice trochu problém, když představitelé vlády, ministerstva zahraničí a prezident se nevyjadřují jednotně, ale vyjadřují se „zmateně a někdy dokonce i trochu pohoršlivě. V našem případě se to jistě týká zejména prezidenta Zemana, ale ta nejednota škodí i jinde,“ dodává Žantovský.

„Všichni diplomatičtí partneři vědí, že v České republice ústavně je za tvorbu zahraniční politiky zodpovědná vláda. To neznamená, že to ví veřejnost, že to vědí novináři, a dokonce to neznamená, že to třeba vědí poslanci zákonodárných sborů v těch jednotlivých zemích a ti se skutečně chodí ptát – kdo vlastně vás reprezentuje, jaké jsou vlastně doopravdy vaše postoje?“ uvádí Žantovský svou zkušenost.

Mýty kolem TTIP

Host Interview Plus dále mluví o tom, že v souvislosti s hrozícím Brexitem se například USA znovu začíná zajímat o evropskou jednotu. Jedním z kroků, které se na to vážou, je často kritizovaná dohoda TTIP. Je Evropská unie slabším hráčem ve vyjednávání?

„EU jako ekonomický celek představuje větší trh než Spojené státy, představuje srovnatelnou ekonomickou sílu. Tak není žádného důvodu, aby k té dohodě přistupovala z pozice slabšího. Ale kolem té dohody a celého vyjednávacího procesu se vytvořila celá řada ideologických předsudků a mýtů. V Evropském parlamentu je poměrně silná frakce odpůrců té dohody, a stejně tak v Americkém kongresu,“ uvádí Žantovský.

Michaelovi Rozsypalovi během Interview odpovídá Žantovský, že pochybnosti jsou součástí každé velké obchodní dohody a podle něj za nimi často stojí protekcionistické zájmy firem, které se bojí otevření trhu jako poškození vlastního monopolu. „Dohody o volném trhu pomáhají prosperitě, pomáhají spotřebitelům ve všech zemích, které se jich účastní,“ dodává.

Kdo může za Brexit?

Jde v rozhodování o případném odstoupení Velké Británie z Evropské unie o problém, který se týká budoucnosti celé Unie? Podle Žantovského diskutují Britové nad stejnými otázkami jako mnoho dalších členských zemí. „Ta otázka není, jestli Evropská unie má budoucnost, ale jestli evropská integrace má zapotřebí se nějakým způsobem reformovat nebo má zůstat v té současné podobě,“ odpovídá.

Michael Žantovský

Ve srovnání s jinými zeměmi je podle něj debata poučené a vnáší se do ní mnoho podstatných informací. Jaký vliv v tom hraje podle Žantovského přístup Davida Camerona?

I to se dozvíte při poslechu celého rozhovoru. V něm také rozebírá Žantovský důvody posilujících se extremistických názorů ve společnosti.

autoři: Michael Rozsypal , bar
Spustit audio