Mezinárodní spolupráce je klíčem v boji s terorismem

1. červen 2007

Je potěšitelné, že po téměř třech měsících bez jakýchkoliv zpráv o osudu v pásmu Gazy uneseného Alana Johnstona se tento britský novinář, zpravodaj BBC na palestinských územích, najednou objevil živý a zdravý na videozáběrech na internetové stránce málo známé palestinské teroristické organizace.

Záběry ovšem mohou být starého data a Johnson už mezi živými nyní být nemusí, přesto bylo objevení záběrů přivítáno, stejně jako jeho ujišťování, že je s ním dobře zacházeno. Únosci jsou příslušníky odštěpenecké islamistické skupiny tzv. Výborů lidového odporu, která se nazývá Armáda Islámu a jejímž cílem je nastolení islamistického státu ve stylu talibánské totality v Palestíně. Je prý ovlivňována i když ne přímo řízena al-Kajdou a jejím vůdcem je Mumtaz Dugmuš, hlava jednoho z několika málo palestínských klanů či mafií, které si na palestínských územích dělají co chtějí bez ohledu na přání vlády a jsou udržovány z výnosů různých zločineckých aktivit. Jak zdůrazňují odborníci, Johnston byl do únosu jediným západním novinářem, který byl v pásmu Gazy permanentně činný a jeho zpravodajství bylo poznamenáno hlubokými sympatiemi k Palestincům. To dokládá, že jeho únos jejich věci zdaleka neprospěl a že tedy únosci mají zřejmě jiné motivy než palestínská vláda, která požaduje jeho propuštění i když na videu je Johnston přinucen přimlouvat se za ukončení mezinárodních sankcí proti vládě Hamásu.

Únosci ovšem požadují propuštění jednoho z ideologů islamistického terorismu, v Palestíně narozeného muláha Abu Katady, který je podezřívaný z úzkých vztahů k al-Kajdě a je vězněn v Británii coby hrozba národní bezpečnosti. Jak se tedy únos bude dále vyvíjet není jasné, stejně tak, jako co asi by za propuštění Johnstona únosci opravdu chtěli, včetně balíku bankovek, a jak etické by bylo s nimi jednat. Vyjednávání s teroristy ani ústupování jejich požadavkům ovšem není pro demokracii přípustné, jak nejnověji zdůrazňuje v článku shrnujícím zkušenosti desetiletého období v čele britské vlády britský premiér Tony Blair v týdeníku The Economist. Blair tvrdí, že "neexistuje žádná alternatíva k boji proti terorismu, kdekoli ten jen vystrčí hlavu" a že "ani vzdáleně" neexistují žádné podmínky o kterých by bylo možné s terorismem vyjednávat. "Je prostě třeba jej porazit, tečka", zdůrazňuje Blair a dodává, že britský státní zájem nyní prostě vládě určuje provádět zahraniční politiku postavenou na hodnotách prosazování a hájení svobody, demokracie a práva všude ve světě.

Blair zároveň tvrdí, že značná část západního veřejného mínění se nebezpečně mýlí ohledně hrozby terorismu a on tvrdě odmítá "svádivý ale nebezpečný" argument, že Američany a Brity vedené svržení režimu Saddáma Hussejna v Iráku a Talibánu v Afghánistánu zhoršila životní podmínky pro jejich obyvatele a dovolila rozmach terorismu. Blair píše, že onen mylný argument lze rozvést tak, že jelikož ony reakční síly zla prostřednictvím terorismu nesmiřitelně tvrdě bojují, aby zabránily oněm zemím a jejich lidu postavit se znovu na nohy poté, co byla diktatura svržena, měli jsme je raději nechat trpět pod onou diktaturou.

Blair dále varuje, že jelikož al-Kajda -- s ideologií, která je založena na totální perverzi islámu a na totálním nepřátelství vůči Západu - použije každé příležitosti, aby destabilizovala mír a vyprovokovala konflikty, nemůže proti tomu prostě být imunní žádná evropská země. V Iráku by došlo ke změně, dokonce k úplné transformaci situace, kdyby al-Kajda a Íránem podporovaná a vyzbrojovaná Mahdího armáda byly neutralizovány, dodává Blair. A příklady, kdy v souladu s onou, na obraně hodnot postavenou politikou, došlo k podobnému odstranění diktátorských režimů provádějících genocídu na vlastním lidu je několik - od Bosny-Hercegoviny, Kosova a Sierry Leone, až po Irák a Afghánistán a mělo by se něco podobného udělat i pro trpící obyvatele sudánského Darfúru. "Věříme opravdu tomu, že pokud nezakročíme abychom tam situaci změnili, násilí samo skončí? Když jsme na začátku devadesátých let nemohli najít vůli k zásahu v Bosně, muselo tam být utraceno 250,000 lidských životů, abychom zjistili, že nemáme jinou možnost než tam intervenovat." Tolik britský premiér Tony Blair v týdeníku The Economist.

Je velmi poučné, že nutnost stejné nesmiřitelnosti vůči terorismu obhajují i odborníci, kteří s politickými postoji nemají nic společného. V tomto týdnu se podobně vyjadřovali experti v oblasti obrany proti terorismu a následkům potenciálních teroristických útoků na konferenci v londýnském Královském institutu spojených ozbrojených sil. Závěry z konference jsou ovšem spíše povzbuzující. Pokud totiž světové demokracie neztratí kvůli mnichovanským a izolacionistickým tendencím onu vůli bojovat, pak mohou zvítězit. Předpokladem je mnohem hlubší mezinárodní spolupráce, tedy horizontálně na těch nejnižších úrovních přímo v terénu. Při existenci velmi funkčních programů obrany a reakcí na potenciální útok - jaké mají vypracovány například Finsko či Austrálie -- policie, armády a záchranné služby by měly umět spolupracovat nikoli uvnitř struktur managementu vertikálně, ale mezi sebou, mezi okresy, kraji i sousedními zeměmi. Stejně tak by měly spolupracovat a informovat se navzájem rozvědky a služby, které mohou podezřele se chovající teroristy zneškodnit i veřejnost. Na letištích a jiných hraničních kontrolách by měly být přímo horizontálně propojeny jednotlivé části služeb pro cestující, aby podezřelé chování mohlo být dále verifikováno a taková osoba zadržena. Ano, boj s terorismem je zjevně díky takové spolupráci možné vyhrát.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .

autor: jj
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.