Mezi českými domácnostmi se výrazně prohloubí rozdíly, varuje ekonom Bureš

Poslední čísla z maloobchodů ukazují, že Češi teprve začínají šetřit a doposud své úspory spíše utráceli.

Podle hlavního ekonoma Patria Finance Jana Bureše není na místě, aby docházelo k hromadnému spoření. Vysvětluje, že apel na domácnosti nebude mít takový efekt, pokud nebude doprovázený činy.

Čtěte také

Ekonom Bittner: Banky by se neměly bránit mimořádné dani. Z výnosů by měli mít něco i tuzemští vkladatelé a ekonomika

„Z pohledu vlády: Pokud chci, aby lidé více spořili, tak se musím zamyslet nad tím, do jaké míry chci navyšovat například výdaje na platy státních zaměstnanců. Z pohledu centrální banky je zase jednoznačně nutné navýšit úrokové sazby,“ míní Bureš.

Jak by měla ČNB motivovat ke spoření, popsal pro TV Seznam ekonom Tomáš Havránek, bývalý poradce Aleše Michla a bývalého viceguvernéra Mojmíra Hampla. Podle něj je zásadní přimět banky zvýšit úroky na spořících účtech.

„Ideálně by si měl guvernér pozvat šéfy největších bank – to je Blažek, Juchelka a Salomon –, a říct jim: ,Pánové, my vám platíme za vaše úložky v ČNB 7 procent, vy platíte průměrně domácnostem za stejný peníze procento na úsporách, tedy sedmkrát méně. Chápu, že potřebujete nějak vydělat, ale musí to mít svou míru. Kdybyste dali na spořících účtech 6 procent bez omezení, tak pořád neproděláte‘,“ popisuje Havránek, který se tak snaží inflaci srazit.

V tomto roce očekáváme v průměru výrazný reálný propad mzdy okolo 8 %.
Jan Bureš

Ekonom Bureš ale takový postup odmítá. Debata ohledně měnové transmise je podle něj často velmi zjednodušovaná.

„Vycházím z toho, že primární rolí finančního sektoru je dobře fungovat a dobře provádět transformaci úspor směrem do investic. A cestou samozřejmě dobře řídit rizika. Protože pokud to finanční sektor dělá špatně, tak na to všichni extrémně doplatíme,“ vysvětluje.

Krize v předvánočním období

Příští měsíce budou nejkritičtější. Ceny energií se budou pravděpodobně zvyšovat, protože se zvýší i poptávka kvůli chladným dnům.

Mimo to se dostáváme do předvánočního období, ve kterém měly maloobchody vždy žně. Letos tomu však může být zcela jinak.

Čtěte také

Chceme-li zastavit inflaci, nemůžeme ji neustále kompenzovat růstem mezd, varuje ekonomka Horská

„Myslím si, že mezi českými domácnostmi se budou výrazně prohlubovat rozdíly. Bude tady část zhruba 20 procent nejvíce vydělávajících domácností, kde se bude nakupovat dál. Na druhé straně skutečně očekáváme v průměru výrazný reálný propad mzdy okolo 8 procent, a to ještě letos.“ 

„Nižší příjmové skupiny, které  do této chvíle žily ,na hraně‘, si tedy nebudou moci dovolit uskutečnit nákupy, které plánovaly. Jsou to například statky dlouhodobější spotřeby,“ říká Bureš.

Trh práce bude stabilní

Inflace podle prognóz bude trvat ještě další dva roky a otázkou zůstává, jak bude vypadat růst mezd v příštím roce.

„Pokud výrazněji nepoleví napětí na trhu práce, je možné, že nás dynamika mezd příští rok překvapí vyšším číslem. Zaměstnanci si jednoduše vymůžou výraznější růst mezd než v tuto chvíli my nebo ČNB očekáváme,“ míní Bureš, který zároveň věří, že se nálada na trhu práce výrazně nezmění.

V tuto chvíli je v ČR velmi nízká nezaměstnanost. Poslední čísla udávají hodnoty 3,3 procenta. Firmy ale zažívají tlak, který je může vést až ke krachu.

„Trh práce lehce ochladí, ale na druhou stranu jsme dlouhou dobu žili na extrémně napjatém trhu, kde zásadním problémem pro většinu firem byla neschopnost sehnat nové pracovníky. To se trošku změní, ale nárůst nezaměstnanosti očekávám maximálně o 1–1,5 procenta,“ dodává Bureš.

Poslechněte si celý rozhovor Václava Pešičky s ekonomem Janem Burešem.