Metropolitní plán stihneme do roku 2022. Je to ale jen první krok, možná nedostatečný, říká Boháč

29. září 2017
Ondřej Boháč

Praha se svého nového územního plánu dočká zřejmě nejdříve až v roce 2022. Takzvaný metropolitní plán, který bude řídit veškerou výstavbu v hlavním městě, připravuje jej Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy. „Ostatní velká města mají obdobný problém s dodržením lhůty,” říká jeho ředitel Ondřej Boháč, který byl hostem Interview Plus.

Podle Boháče se do roku 2022 podaří metropolitní plán projednat a vydat. „Aby 1. ledna 2023 vstoupil v platnost, jak nám ukládá zákon,” říká.

„Hodně závisí na tom, kolik bude připomínek. Ten harmonogram je trošku jako tahací harmonika, přípravné fáze jedeme v harmonogramu. Následné připomínky se musí všechny zapsat, vypořádat. Pokud jich bude velké množství, může se stát, že se harmonogram bude posouvat,” vysvětluje.

Chaos nenastane


Západní metropole mají územní plán na úrovni celého města daleko obecnější, mnohdy ani ne závazný. Ondřej Boháč

Původně měl být plán hotový do roku 2020, což se nakonec se ukázalo jako nereálné. Poslanci proto prodloužili lhůtu na vypracování dokumentu. „Nebylo to jen kvůli Praze, ostatní velká města mají obdobný problém s dodržením lhůty,” říká Boháč, který dodává, že zákon neříká, že musí být plán nutně schválen, ale že ten stávající přestane platit.

„Není zákonná povinnost mít územní plán, mnoho obcí ho nemá. Pro metropoli pražské velikosti by to mohl být problém. Nedomnívám se ale, že by v Praze nastal chaos, státní správa nějak rozhoduje. V Praze je dvaadvacet stavebních úřadů, které kontinuálně rozhodují a rozhodovaly by dále. Z hlediska koncepce by ale bylo velmi příhodné, aby ten plán platil,” popisuje ředitel institutu.

Žižkovsá televizní věž, Praha

Čeká nás systémová změna

Proč se celá věc tolik protahuje? „Je velmi komplikované udělat pro takto velkou metropoli územní plán. Jsme v období, které volá po změně systémového přístupu. My se o to tím metropolitním plánem snažíme, ale je to jen první krok, a možná je i nedostatečný,” odpovídá Boháč.

„Západní metropole mají územní plán na úrovni celého města daleko obecnější, mnohdy ani ne závazný. Pod ním je vrstva podrobnějších dokumentací, které už jsou závazné a vymahatelné. Stojíme teď před větší restrukturalizací stavebního práva obecně,” myslí si.

Jedno razítko


Územní plán obecně není samospasitelný. Problém není ani tak v plánu, ale v samotném rozhodování. Ondřej Boháč

Podle deníku E15 tlačí developeři na přijetí metropolitního plánu. Situaci bytové výstavby v Praze označují za tristní, varují, že se povolovací proces prakticky zastavil. Bytů je v Praze velmi málo, nestaví se nové a ceny stoupají.

Podle Boháče to souvisí s absencí územního plánu. „Částečně za to může, ale územní plán obecně není samospasitelný. Problém není ani tak v tom plánu, ale v samotném rozhodování,” tvrdí.

„Princip je u nás takový, že musí stavebník obíhat a získávat razítka postupně od všech orgánů státní správy a dalších účastníků. V některých případech je nutné mít třeba šedesát razítek, všechno to leží na bedrech toho, kdo chce stavět. Tohle na západě nefunguje, tam dostanete od veřejné správy jedno souhrnné razítko a konflikt mezi ministerstvy a orgány se odehrává na jejich úrovni. A to je věc legislativy,” vysvětluje ředitel Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy.

Spustit audio
  • Rozhovor
  • Praha
  • byty
  • územní plán
  • ceny
  • stavební zákon
  • Institut plánování a rozvoje hla