Metr, kilogram, litr a koruna

23. září 2010

V sedmdesátých letech 19. století - podle zákona z roku 1871, ale s platností od roku 1876 - byla v Rakousku-Uhersku úředně zaváděna nová soustava jednotek. Množství nejrůznějších měrných jednotek, které se v jednotlivých částech mnohonárodnostní říše historicky vyvinuly a teď už způsobovaly značné potíže při přepravě a prodeji zboží, bylo nahrazeno soustavou jednotek postupně zavedených a přijímaných v celé kontinentální Evropě. Do rakousko-uherské říše tak přišel metr, kilogram a litr.

Jednotky byly zaváděny při vzájemném obchodování, při přepravě zboží, při vážení veškerého zboží a surovin, i při vykazování produkce. Nespornou výhodou nového systému bylo, že nově zaváděné jednotky vycházely z desítkové soustavy, dobře se s nimi počítalo a odpadlo dříve značně obtížné a mnohdy i nepřesné převádění a porovnávání odlišných místních měr a vah při obchodování.

Vedle hospodářské sféry bylo ovšem nutné nové jednotky zavést i ve školách, aby si děti na ně zvykly a naučily se s nimi počítat. Tehdejší škola si totiž velmi zakládala na tom, že "byla pravdivá". Tedy že i příklady v matematice byly "pravdivé". Velkou kritiku proto sklidil například autor učebnice, který v jednom z příkladů chtěl, aby žáci spočítali, jaký měl statkář zisk z prodeje mléka. V příkladu ale neprozřetelně uvedl, že statkář měl na statku 500 dojnic a že litr mléka prodal za 2 krejcary. Tvrdě mu bylo vyčteno, že v Čechách takový statek, kde by bylo 500 dojnic neexistuje a litr mléka za 2 krejcary? Tak lacino není ani "někde na Šumavě"!

Aby si žáci nové jednotky více přiblížili a sžili se s nimi, napsal ředitel učitelského ústavu v Kutné Hoře (nepochybně největší postava české pedagogiky druhé poloviny 19. století, již o šest let později byl povolán na pražskou univerzitu) dr. Gustav Adolf Lindner pro žáky "Píseň o metru". Šlo o veršovanou skladbu celkem o 300 verších, která vyšla v Šaškově nakladatelství ve Velkém Meziříčí. Lindner v ní barvitě líčil, jak do Čech přišli z ciziny tři kamarádi - metr, kilogram a litr - a jak je všichni lidé vítají, protože jim v mnohém ulehčí život. Současně ale žáčkům ve verších vysvětloval co a jak budou tito tři kamarádi vážit a měřit. Je poměrně zajímavé, že "Píseň o metru" nebyla jedinou prací, kterou vědecky orientovaný Lindner napsal pro nejmenší žáky. Přestože byl již renomovaným autorem mnoha učebnic a vědeckých publikací vydávaných v řadě evropských zemí, byl v té době již také autorem slabikáře Kniha maličkých. O "Písni o metru" pak sám říkal, že celou veršovanou skladbu pro žáky obecných škol napsal především "pro zlahodnění učiva početního".

V závěru 19. století byla rakousko-uherská říše a s ní samozřejmě i všechny její školy postaveny do podobné situace. Podle zákona z 2. srpna 1892 přecházelo Rakousko-Uhersko ze zlatkové a krejcarové měny na koruny a haléře. Povinnost počítat všechno na koruny byla stanovena od 1. ledna 1900. Zvyk počítat na zlaté a krejcary byl ale tak silný, že ještě v roce 1908 bylo znovu nařízeno počítat na koruny. Ostatně tendenci počítat stále ve staré měně dokládá ještě i dnes někdy v běžné mluvě používané označení "pětka" pro desetikorunu. Vzniklo tak, že v nové korunové měně měla desetikoruna hodnotu dřívější pětizlatky - tedy "pětky".

autor: František Morkes
Spustit audio