Merkelovou část Spojených států považuje za poslední ochránkyni západních hodnot

15. listopad 2016

Přes stranickou kritiku spolkové kancléřky Angely Merkelové si německý tisk všímá komentáře amerického deníku New York Times, který Merkelovou označuje za poslední ochránkyni svobodného Západu. Když byly ohlášeny výsledky amerických prezidentských voleb, mnozí pravicoví populisté - jako předsedkyně francouzské Národní fronty Marie Le Penová, předseda nizozemské Strany pro svobodu Geert Wilders nebo předsedkyně strany Alternativa pro Německo Frauke Petryová – už během volební noci gratulovali budoucímu prezidentovi Donaldu Trumpovi k vítězství.

Merkelová si s gratulací dva dny počkala, všímá si německý deník Die Welt. Ve svém prohlášení kancléřka uvedla, že Trumpovi nabízí spolupráci, avšak pod podmínkou dodržování demokracie, svobody, respektu před právem a úcty k lidské důstojnosti, která je nezávislá na původu, náboženském a politickém přesvědčení, pohlaví a sexuální orientaci.

Deník také píše, že Merkelová zůstává jedinou osobností v Evropě, která může udržet při životě transatlantický svazek mezi Evropou a Amerikou. „Čím dál víc rozdělená Evropa se na Německo dívá jako na nejvlivnější zemi s tím, že právě Německo se může vypořádat s problémy, které v Evropě existují už dlouho dobu,“ píší autoři komentáře v deníku Die Welt.

Migrační krize, brexit a krize na Ukrajině

Vedle sílícího pravicového populismu zatěžují Merklovou i migrační krize, brexit a krize na Ukrajině. A to všechno v době, kdy se zdá, že její nejdůležitější spojenec na evropské scéně, francouzský prezident François Hollande, se prezentuje spíše velmi umírněně. Trump během volební kampaně zpochybnil smysl Severoatlantické aliance, naproti tomu vychválil ruského prezidenta Vladimíra Putina. I s těmito tématy se Merkelová bude muset zabývat, píše Die Welt.

Logo

Situaci Merkelové ztěžuje fakt, že ona sama je vystavena tlaku na vnitropolitické scéně. Podpora Merkelové ze strany obyvatelstva kvůli migrační krizi zeslábla, mimo jiné i kvůli Trumpovým výrokům o nelegálních imigrantech v USA. A deník Die Welt v souvislosti s uprchlickou krizí poukazuje na Trumpova slova z letošního března, kdy v jednom televizním rozhovoru zaútočil na přístup Angely Merkelové k migrantům. Prohlásil, že neví, co se jí honilo v hlavě, když loni pozvala do Německa syrské uprchlíky.

„Mám v Německu přátele, kteří se teď chtějí odstěhovat. A přitom mi ještě před dvěma lety říkali, že Německo je nejlepší země na světě – a teď odtamtud chtějí pryč. Myslím, že z migrační politiky kancléřky Merkelové se Německo hned tak nevzpamatuje, pokud se z ní vůbec vzpamatuje,“ řekl letos na jaře Trump v televizním rozhovoru s britským moderátorem Piersem Morganem.

Konec americké štědrosti

Americký deník New York Times si všímá, že Merkelová poslední dva roky zaujímá tvrdý postoj vůči Rusku. Udržuje jednotné stanovisko Evropské unie k protiruským sankcím, jejichž důvody jsou anexe Krymu a boje na východní Ukrajině. Merkelovou ale ve vlasti oslabilo její loňské rozhodnutí přijmout statisíce většinou muslimských uprchlíků. Vedlo také ke zhoršení vztahů se zeměmi střední a východní Evropy, které měly pocit, že Německo jejich názor ignoruje, píše list New York Times.

Po Trumpově vítězství ve volbách ale možná některé z těchto problémů zmizí. Důvodem je například jeho postoj k NATO. Trump v létě prohlásil, že éra americké štědrosti je u konce a že Američané by měli poskytovat vojenskou pomoc jen těm zemím, které platí alianci patřičné příspěvky. Mohlo by to vést k tomu, že se země střední a východní Evropy těsněji přimknou k Evropské unii a Německu, protože v nich budou vidět zodpovědnější ochránce, píše deník New York Times.

Německý deník Die Welt k tomu dodává, že kancléřka Merkelová, která vystupuje velice klidně, dokáže jednat i se „silnými“ muži jako jsou Trump, Putin nebo turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.

autor: rer
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.