Merkelová bojuje o politické přežití, píše Spiegel. Povede CDU do předčasných voleb?

21. listopad 2017

V Německu v noci na pondělí zkrachovala po více než čtyřech týdnech jednání mezi blokem CDU/CSU, svobodnými demokraty z FDP a Zelenými o vytvoření nové vládní koalice. Rozhovory překvapivě ukončila FDP, podle níž mezi stranami nevznikla základní důvěra. Německo teď zřejmě čekají předčasné volby, anebo zcela nevyzkoušené vládnutí menšinového kabinetu.

Švédský deník Dagens Nyheter zdůrazňuje, že nynější obrat zásadně podkopal pozici kancléřky Angely Merkelové. „Pokud dojde na nové volby, zřejmě v nich už nebude hrát vůdčí roli. Poté, co před dvěma měsíci uhrála CDU ve volbách nejslabší výsledek za posledních 60 let, je autorita Merkelové doma i v zahraničí v troskách,“ píše deník.

Všímá si také, že přezdívka Merkelové „Mutti“ neboli „Máma“ dnes zaznívá v politických debatách jen v ironickém kontextu, pokud vůbec. Jen málokdo věří, že by kancléřka mohla či chtěla vést CDU do další kampaně.

Jedinou skutečnou otázkou je nyní, kdo Merkelovou nahradí v čele strany. „A protože v CDU nevidíme přirozeného nástupce, stranu čekají trpké tahanice o nového šéfa. Je možné, že dramatická nedělní noc se stala začátkem konce éry Angely Merkelové,“ zamýšlí se Dagens Nyheter.

Vyjedná menšinovou vládu?

Podobný názor má i server Spiegel Online, podle kterého Merkelová bojuje o politické přežití. „Ztroskotání koaličních jednání je pro ni i šéfa CSU Horsta Seehofera katastrofou,“ míní Spiegel Online. Podle portálu bude autorita kancléřky, už tak oslabená špatným volebním výsledkem, dále upadat. „Metoda, kterou dosud Merkelová využívala s úspěchem, totiž mix totálního pragmatismu a ideologické pružnosti, se evidentně vyčerpala. Kancléřka se blíží ke konci své cesty,“ predikuje server.

Německý týdeník Die Zeit v komentáři na svém webu zkoumá především alternativy k předčasným volbám. „Menšinová vláda sice nebude mít úspěch automaticky zaručen, ale nebyla by ani předem odsouzena k nezdaru. Rozhodně ne více než koalice Jamajka, tedy předpokládaný konzervativně-liberálně-zelený blok,“ píše list.

Bundestag

Berlínská vláda, držená hlasy opozice, by zpočátku vyvolávala na mezinárodním poli pochyby. Může si čtvrtá největší průmyslová země na světě a nejsilnější země v Evropě dovolit vládu bez jasné a stabilní většiny v Bundestagu?

Ani partneři v EU by si nemohli být jisti, kolik moci kancléřka doopravdy má. „Jenomže v demokracii si strany nikdy nevolí výsledky na míru. Musejí hrát s kartami, které dostaly. Už nikdy se nedozvíme, jestli by koalice Jamajka byla nejlepším řešením současné situace. Ostatně samotné rozhovory o spojenectví naznačily, že by příliš nefungovalo,“ tvrdí Die Zeit.

V každém případě je nutné jednat rychle. S každým dnem, o který se vláda opozdí, roste frustrace voličů. Hlasovali před osmi týdny a čekali, že se strany s výsledkem vyrovnají, ať bude jakýkoli. „Neschopnost politických stran dospět k nějaké formě porozumění a sestavit vládu by byla známkou vážné krize demokracie v Německu,“ upozorňuje Die Zeit.

Radovat se můžou extremisté

Podle italského deníku La Stampa je zhroucení rozhovorů velmi špatnou zprávou. „Radost z ní mohou mít jen škodolibí voliči. Všichni ostatní, kteří považují stabilní Německo za nezbytný předpoklad evropského vývoje, si přejí, aby v Berlíně co nejdříve nalezli řešení. Od voličů pak čekáme, že kvůli nějakým těm kompromisům neztratí důvěru v demokratický proces,“ píše list.

Jakékoli zkratové řešení by vlilo novou energii antisystémovým stranám, které čekají v ústraní na příležitost. „Především to je pravicová extremistická Alternativa pro Německo, která má v Bundestagu 94 poslanců. Ten má sice 709 křesel a extremistů je zatím jen zlomek, ale AfD by mohla na krizi politicky vydělat,“ analyzuje situaci La Stampa.

Německá policie doprovází uprchlíky

Rakouský deník Kurier je přesvědčený, že překlenout zející ideologické propasti mezi členy Jamajky prostě nebylo možné. „Týdny se vyjednávači přeli o uprchlíky a energetickou politiku. Stačí zhodnotit půdorys Jamajky s odstupem, aby člověk ve vteřině postřehl, že pravicoví liberálové nemají s levicovými zelenými a CDU/CSU nad tím vším nic společného. Žádný upachtěný kompromis či pragmatické provizorium nemohlo postoje těchto stran sladit,“ uvádí Kurier.

Podle deníku totéž poučení platí i pro rakouská povolební vyjednávání. Mezi tamními lidovci a Svobodnými se sice čile debatuje, ale rakouský mýtus, podle kterého je republika založena na úspěšném hledání kompromisů, je správný jen zčásti. „Potíž je, že v politice dnes lze vytvořit stabilní většinu jen s pravicovými populisty, jako v Rakousku, anebo smiřováním nesmiřitelného, jako v Německu. To vše jen dále oslabuje důvěru v demokracii,“ má jasno Kurier.

autor: rma
Spustit audio