Měli lovci mamutů psí spojence?
Analýza archeologických nalezišť dovedla profesorku Pat Shipmanovou z Pensylvánské státní univerzity ke zcela nové teorii: podle ní stáli za úspěchy evropských lovců mamutů vůbec první domestikovaní psi.
Mamuty a jejich příbuzné lovili lidé po celé stovky tisíc let. V době mezi 40 000 a 15 000 let se však v Eurasii objevil nový jev: vysoký počet "meganalezišť" tvořených obrovským počtem mamutích kostí. Vysvětlení, že kosti například naplavila voda na jedno místo, je spíše nepravděpodobné. Žádné z nalezišť nepochází z doby před příchodem moderních lidí a v některých jsou mamutí kosti geometricky uspořádány. Pat Shipmanová z Pensylvánské státní univerzity analyzovala věkový profil zvířat z mamutích "meganalezišť" a porovnala jej s údaji o "hřbitovech" afrických slonů. Zjistila, že se jen výjimečně shoduje se slony, které zahubila nějaká katastrofa nebo lovci vybavení moderními zbraněmi. Dovedlo ji to k závěru, že pravěcí lidé museli mamuty zabíjet nějakou dosud neznámou technikou.
Jaká technika to byla, jí naznačila nedávná práce týmu vedeného paleontoložkou Mietje Germonpréovou z Královského belgického přírodovědného institutu. Vyplývá z ní, že některé kosti psovitých šelem z archeologických nalezišť starých 40 000 až 15 000 let nepatří vlkům, jak se dříve myslelo, ale snad vůbec prvním domestikovaným psům. Smečka takových psů nebo alespoň částečně domestikovaných vlků mohla mamuta obklíčit, zdržovat na příhodném místě a rozptylovat, takže jej lovci snáze zdolali. Jeho zdechlinu pak střežila před mrchožrouty, díky tomu ji lidé mohli déle využívat. Této teorii by odpovídal neobvykle vysoký počet kostí lišek a vlků, který je součástí mamutích "meganalezišť". Psi za pomoc při lovu a odhánění svých divokých příbuzných samozřejmě dostali svůj díl potravy, takže měli lepší šanci na přežití a mohli dorůstat větších rozměrů.
Závěry Pat Shipmanové ale podporují i dvě další studie: vědci z Tubingenské univerzity analyzovali izotopový podpis v kostech psů z českého Předmostí. Tito psi se podle nich živili jinou stravou než místní vlci, což naznačuje, že byli krmeni lidmi. Finští vědci zase zjistili, že psovité šelmy, identifikované jako časně domestikovaní psi, měly unikátní mitochondriální DNA, která neodpovídá žádným jiným psům a vlkům. Naznačuje to, že vymřely bez potomků, ale je docela dobře možné, že právě ony byly klíčem k loveckým úspěchům svých pánů.
Zdroj: Penn State, Quaternary International
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.