Měli bychom mít právo prozkoumat mentální stav politiků po dosažení určitého věku, míní neurolog. To je diskriminační, nesouhlasí socioložka

Stránský poukazuje na statistiky, podle kterých u lidí nad 70 let v naprosté většině dochází k výrazně většímu nástupu určitých mozkových poruch, mezi něž patří i poruchy paměti.

„Na druhé straně jsou naprosté výjimky. Takže můžeme mít prezidenta, premiéra, kterému může být dokonce i 90 a může mít perfektní myšlení a rozhodování. A někoho, komu je, dejme tomu jenom 60 a ten může mít vážné postižení,“ vysvětluje neurolog a bývalý pedagog na Yalské univerzitě.

Čtěte také

Jefim Fištejn: Souboj gerontů

Podle Vidovićové statistika ukazuje určitou tendenci, neopravňuje ale hodnotit člověka pro výkon jeho individuální funkce.

„Takže házet lidi do jednoho pytle na základě chronologicky měřeného věku je základem diskriminace,“ soudí socioložka z Masarykovy univerzity, která působí také ve Výzkumném ústavu práce a sociálních věcí.

Stránský s tím nesouhlasí. „Ať se nám to líbí, nebo ne, každý z nás, pokud se dožijeme zralého věku, bude čelit určitým rizikovým faktorům,“ konstatuje.

Připouští, že na jedné straně je právo jednotlivce, respektovat jeho soukromí. Na druhé straně jsou podle něj ale jiné objektivní parametry, podle kterých se každý člověk nebo volič může rozhodovat.

Věk byl Bidenovi předhazován už před první volbou a v zásadě nepozorujeme, že by to byl problém. Je to spíš symbolika.
Lucie Vidovićová

„U prezidenta Bidena je také významný fakt, že je to člověk, který bude nejmocnější osobou na zeměkouli. Za mě soukromí někoho začíná teprve tam, kde moje končí. Tady se dostáváme i k širší otázce práva politiků a lidí ve veřejných funkcích chránit si určité údaje. Měli bychom mít právo prozkoumat mentální stav všech politiků po tom, co dosáhnou určitý věk. Když někdo nemůže pilotovat komerční letoun po 65 letech, něco podobného by mohlo platit pro lidi ve vysokých funkcích,“ míní.

Čtěte také

Jefim Fištejn: Americký prezident Joe Biden – kam s ním?

Podle Vidovićové je zastropování horní hranice věku nedemokratické.

„Na jednu stranu je to i třeba z českého pohledu paradox, kdy věk považujeme jako hlavní nominační charakteristiku, že nemůžete být vůbec zvolen do pozice prezidenta nebo senátora, senátorky, pokud jste neprošli nějakou věkovou hranici. A najednou bychom to chtěli nahoře zastropovat. Je to velice nedemokratické, protože princip reprezentace je, že každý má právo nějakým způsobem v politice působit, reprezentovat nějaké zájmy,“ vysvětluje.

Je to spíš symbolika

Co se týče amerického prezidenta, coby jednoho z nejmocnějších mužů planety, mohou podle ní být měřítka přísnější. Ale nelze používat věk, jak například navrhuje Nikki Haleyová, která sama usiluje o prezidentskou nominaci za republikány a volá po testu duševní způsobilosti pro všechny prezidentské kandidáty nad 75 let. Pojistek, aby nedošlo k nějakému lapsu, je podle socioložky dostatek. Prezident ve Spojených státech totiž nefunguje sám. 

Dá se předpovědět, jak to bude vypadat s konkrétním člověkem za šest měsíců nebo za rok.
Jan Stránský

„Není to one man show, jako v každém jiném systému i u amerického prezidenta je nějaké spolurozhodování, má kolem sebe řadu poradců. Plus tam hraje roli i určitá dynamika. Jestliže je dneska třeba pětapadesátnici dobře, neznamená to, že jí tak bude i zítra. To bychom museli testy administrovat každý týden.“

Čtěte také

Jan Fingerland: Joe Biden děsí přívržence

„Koneckonců věk byl Bidenovi předhazován už před první volbou a v zásadě nepozorujeme, že by to byl problém. Takže je to spíš symbolika. Věk může být dobrý sluha, ale špatný pán pro rozhodování o těchto věcech ve společnosti,“ naznačuje.

Neurolog ale upozorňuje, že parametry paměti nebo schopnosti se většinou nemění z jednoho týdne na druhý.

„Z neurologického pohledu můžeme určitě zjistit objektivní fakta týkající se paměti a schopnosti toho či onoho kandidáta na prezidenta. A zároveň se tyto parametry většinou nemění rychle. To by musela přijít nějaká jiná rychlá nemoc. Takže se dá předpovědět, jak to bude vypadat s konkrétním člověkem za šest měsíců nebo za rok,“ naznačuje neurolog Martin Jan Stránský.

Poslechněte si celou debatu ze záznamu. Moderuje Karolína Koubová.