Měl jsem strach, že mě za homosexualitu zavřou, říká Osmany Laffita

1. prosinec 2019

Narodil se na Kubě a dětství prožil v rodině diplomatky a vojáka. Nejmladší ze čtyř sourozenců ze všeho nejraději oblékal panenky a snil po kariéře lékaře. Řízením osudu se ale v 80. letech dostal do tehdejšího Československa a všechno bylo jinak. O svých životních křižovatkách se v pořadu Až na dřeň rozpovídal módní návrhář Osmany Laffita.

Když přijel Osmany Laffita do Prahy poprvé, byl podzim a šedé socialistické město bylo ještě depresivnější. „Já byl zoufalý. Nelíbilo se mi tu a nešlo mi ani studium. Po nějaké době mě ze školy vyhodili a musel jsem dělat na tři směny v továrně na pneumatiky,“ popisuje své začátky u nás proslulý návrhář. V té době trpěl depresemi. Mezi sebe ho nevzali ani Češi ani Kubánci. Vše komplikovala i jeho homosexualita. „Být gay na Kubě bylo dlouho trestné. Já z toho měl šílený strach. I můj otec jednou prohlásil, že mně zabije, jestli budu gay. Dnes už to přijal, i když o tom vlastně nikdy nemluví.“

Dětství Osmanyho Laffity ovlivnil rozvod rodičů, kteří se rozešli v jeho jedenácti letech. „Mně to strašně ranilo.  Otec mi velmi chyběl. Když jsem byl nemocný, nebyl tu, když jsem měl problémy ve škole, nebyl tu. Dnes se vídáme, ale ta rána zůstává.“

Zlomem v životě Osmanyho Laffity byla Sametová revoluce. Tehdy shodou okolností zmeškal letadlo, které z Československa odváželo Kubánce domů, a on zůstal tady. Pomalu ale jistě se začala jeho kariéra rozjíždět a dnes patří mezi světově proslulé návrháře. Oblékání Čechů se podle něj zlepšilo, ale pořád to není ideální. „Tady si spousta lidí vezme první věc, kterou ve skříni potká. Přitom není potřeba být supertrendy. Stačí, když je člověk vkusně upravený. Navíc, ne každý trend se hodí pro všechny,“ zdůrazňuje Laffita. 

Celý rozhovor s Osmanym Laffitou si můžete poslechnout v našem audioarchivu a nezapomeňte se podívat také na videozáznam z jeho natáčení.

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.