Mecenášství potřebuje v Česku svůj čas, říká spoluzakladatel projektu Dobrý anděl

29. září 2016

Petr Sýkora, spoluzakladatel nadace Dobrý anděl, hostem v pořadu Interview Plus. Je třeba nadační fond řídit jako firmu? Musí se i dobročinná nadace starat o své PR a marketing?

„Dnes jsou tu desítky lidí, kteří dělají v oblasti pomáhání a mecenášství velké věci. Už to jede – před desíti lety bych to neřekl, ale doba se změnila a mecenášství je na vzestupu,“ říká v Interview Plus host Petr Sýkora, spoluzakladatel nadace Dobrý anděl.


Myslím, že nejmocnější nástroj, který každý z nás v životě má a ovlivňuje druhé, je jít příkladem a ty věci dělat sám.Petr Sýkora


Dobří andělé, tedy přispěvatelé, ročně pomohou částkou asi 140 milionů korun. Samotný provoz organizace stojí podle jejího spoluzakladatele Petra Sýkory zhruba jednu dvacetinu. „Práce v Dobrém andělovi není až tak jednoduchá. Denně jsme v kontaktu s příběhy lidí, které ne vždy končí dobře.“ Pro Dobrého Anděla pracuje momentálně 8 lidí, za dobu existence pomohla organizace více než 3500 rodinám.

Jedním z témat rozhovoru je, zda má šanci uspět veřejná pomoc přirozeně nebo je třeba dopomoci mu menším společenským nátlakem. „Jsem přesvědčen, že i bez určitého společenského tlaku nebo tlaku nějaké organizace Česká republika a naši podnikatelé tím směrem pomoci beztak jdou a půjdou.“

Index pomoci

„Všiml jsem si v neziskovém sektoru, že řada organizací se toho snaží dělat příliš mnoho a nemají tak úplně jasno, co vlastně dělat chtějí. Vyzkoušel jsem si to i v podnikání, že je to základem úspěchu – mít jasný cíl.“

Sýkora uvádí, že všechny formy mediální prezentace, které jsou prezentovány na veřejnosti, jsou zadarmo.

Podle World Giving Index byla Česká republika v roce 2015 až na 130. místě v rámci dárcovství. „Myslím si, že je to tím, že se v ostatních zemích dárcovství rozvíjí rychleji. V případě tohoto indexu do něj vstupují tři komponenty – pomoc neznámému člověk, dávání peněz a poskytování svého času. U každé z nich se vyhodnotí, kolik lidí se zapojilo a tím vznikne zmíněný index. ČR má ten index tuším 20 % a země na prvních místech mají okolo 50 až 60 %. Nepochybným faktem je, že ve většině zemí světa si lidé buď pomáhají více, nebo dávají více peněz a častěji.“

Moderátor zmiňuje, že před Českou republikou se v tomto žebříčku umístily například i rozvojové země. „Když se posluchači na ten žebříček podívají, tak si uvědomí, že to prakticky nesouvisí s tím bohatstvím té země. Když se podíváme na kategorii pomoc neznámému člověku; je to paradoxní, ale nejvíc na světě jsou lidé schopni pomáhat neznámému člověk v Iráku. A můžeme přemýšlet proč."

O formách konkurence mezi neziskovými organizacemi a také zpsobu získávání finančních prostředků mluví Petr Sýkora v celém Interview Plus.

autoři: Michael Rozsypal , bar
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.