Mayský akvadukt
Mayové se těší pověsti velmi dobrých stavitelů. O jejich inženýrských dovednostech neměli vědci vysoké mínění. Američtí badatelé nyní odhalili důmyslný vodovodní systém, jehož autory byli obyvatelé mayského Palenque. Jde o první stavbu svého druhu v Novém světě.
Palenque bylo založeno někdy kolem roku 100 n. l. a vyrostlo v město s půldruhým tisícem chrámů, domů a paláců. Původně se mu říkalo Lakamha čili „Velká voda“. Byl to výstižný název, protože ve městě bylo 56 pramenů, devět stálých vodních toků a k tomu i řada akvaduktů, bazénů, mostů a přehrad. Antropolog Kirk French a stavař Christopher Duffy narazili při vykopávkách v ruinách tohoto mayského města na 70 metrů dlouhý akvadukt, který vedl vodu z pramene a postupně se zužoval. Stavitelé akvaduktu tak dosáhli zvýšení tlaku vody v místě, kde akvadukt ústil do nádrže.
Jde o vůbec první stavbu tohoto typu v Novém světě z předkolumbovského období. Akvadukt vznikl v době mezi roky 250 a 600 n. l. Podle objevitelů mohl v potrubí vznikat tlak, který stačil k provozu efektní fontány. Obyvatelé přilehlých domů si z ní zřejmě nabírali vodu do džbánů.
Vědci nepředpokládají, že by podobnou stavbu našli i v jiných mayských městech. „Velká voda“ byla s ohledem na svůj vztah k vodnímu živlu zcela výjimečná. Většina mayských měst se potýkala s nedostatkem vody a jejich obyvatelé budovali nádrže, v kterých se snažili zadržet vodu ze srážek z období dešťů. Palenque mělo vody přebytek a obyvatelé ji museli odvádět z města pryč. Všechna tamější náměstí mají například systém drenáží, který zajišťoval, že prostranství nezůstane v období dešťů zatopené.
Zprávu o jedinečném akvaduktu v Palenque otiskl vědecký časopis Journal of Archeological Science.
Zvukovou podobu tohoto článku můžete slyšet v historickém magazínu Zrcadlo, který měl premiéru 12. 3. 2010 v 9:00.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.