Mayové získali kukuřici od přistěhovalců z jihu. Přispěla ale k zubním kazům

Cesta na sever, odkud budoucí Mayové kdysi historicky přišli, byla tenkrát podle vědců logická. Například v Amazonii panovaly jiné životní podmínky. „Stalo se to v době, kdy už byla celá Amerika osídlená a v jejím rámci probíhaly populační pohyby,“ upozorňuje biolog Jan Černý.

Zrod Mayů

Otázkou pro vědce zůstává, co se dělo před 5600 lety v zemi původu kukuřice v jižní Americe – někde v oblasti pozdější říše Inků.

Tou dobou se přitom civilizace Mayů teprve utvářela. „Mixem příchozích a domorodých populací se z nich stali Mayové,“ připomíná antropolog Lukáš Friedl. Až mnohem později, po roce 1500, do genofondu domorodých obyvatel zasáhli španělští dobyvatelé.

Čibské jazyky

DNA z doby před 5600 lety, kterou vědci odebrali z nalezených koster, odpovídá dědičné informaci jihoamerických kultur, které se domlouvají takzvanými čibskými jazyky.

Čtěte také

Američtí indiáni před 1400 lety kombinovali tabák s výtažky ze škumpy

„Jazyky a jejich rozšíření koreluje s tím, co ukazují genetická data,“ pochvaluje si Lukáš Friedl.

Autoři studie to ilustrují na slově kukuřice. Právě to totiž staří Mayové převzali z jazyka zmíněných jihoamerických domorodců. „Když se objeví nová zkušenost, vybere se slovo z jazyka, který už pro něj pojem má,“ vysvětluje Jan Černý.

Zubní kaz

Dodávka kukuřice starým Mayům se nedá označit za jednoznačnou výhru. Začali být závislí na jedné jediné plodině a té se přestávalo dařit. Kukuřice sice přispěla k velkému populačnímu růstu, ale Mayům se velmi zhoršilo zdraví. Stravu měli málo pestrou.

„Výrazně se zvedla prevalence zubního kazu, který souvisí s cukernatou stravou,“ připomíná Lukáš Friedl. Podle vědců to přispělo k pozdějšímu pádu mayské říše.

Shrbený zemědělec

V době kamenné se začalo zemědělství šířit z Blízkého východu také do Evropy. „Neolitickou revoluci považuji za největší katastrofu v dějinách lidstva,“ podotýká s nadsázkou Jan Černý.

Čtěte také

Lepší nástroje lovců a sběračů v Africe souvisely se změnami v krajině

Poukazuje to, že evropští kromaňonci, kteří se živili ještě jako lovci a sběrači, se dožívali vysokého věku. „Měřili 180 centimetrů, byli tak velcí jako dnes Holanďané nebo Černohorci,“ popisuje biolog.

Když se ale Evropané pustili do pěstování pšenice jednozrnky, začali se hrbit a jejich zdravotní stav se zhoršil – podobně jako u jihoamerických Mayů.

Poslechněte si celou Laboratoř o vlivu kukuřice na kmen Mayů, o čínské kultuře staré 40 tisíc let a o neandrtálcích z iberského poloostrova. Debatují antropolog Lukáš Friedl, imunolog Jan Černý a herečka Zuzana Vejvodová.