Maud se vrací domů. Amundsenova loď bude nově k vidění v norských loděnicích

17. srpen 2018

Ikonická polární loď se na základě domluvy vlád Norska a Kanady vrací do svého domovského přístavu Vollen. Ze dna nedaleko kanadských břehů vrak vyzvedli norští nadšenci, kteří ji nyní zpřístupní veřejnosti.

Ve službách Roalda Amundsena vykonalo plavidlo pokus o cestu kolem severního pobřeží Evropy na východ přes Severní pól, který ale skončil nezdarem. Po neúspěších v severním moři musel polárník loď prodat, a tak se dostala ke kanadské Společnosti Hudsonova zálivu. Pár let poté se nedaleko pobřeží potopila.

Amundsen brázdil ledové vody na třech slavných lodích. Gjøa pátrala po severozápadním průjezdu, na lodi Fram dobyl Jižní pól a nakonec se na neúspěšnou misi vydal s Maud. Všechna tři ikonická plavidla se nyní nacházejí v Norsku.

Částečně vyčnívající nad hladinu zůstala Maud ležet na dně bezmála 90 let a stala se vyhledávanou turistickou atrakcí. V roce 2016 se ale vlády Norska a Kanady domluvily na vyzvednutí lodi a jejím přemístění zpět do domoviny. O praktickou část přesunu se postarali norští nadšenci, kteří polární plavidlo složitým systémem lan a vzduchových polštářů vyzvedli nad hladinu.

Zrod polárních lodí 

Lodě se k výpravám za polární kruh začaly používat už v 18. století. „V první etapě byly nasazovány tehdejší bitevní a válečné lodě – pochopitelně dřevěné plachetnice,“ říká český polárník Pavel Prošek. Od 80. let 19. století se pak „začaly pro výzkumy v polárních oblastech používat upravené velrybářské lodě,“ dodává.

Logo

V druhém desetiletí 20. století se už používala speciální plavidla. Maud, z níž se zachoval 40 metrů dlouhý dřevěný trup, měla tvar půl-válce. „Při bočním tlaku mořského zámrzu tak byla vytlačována jako zátka směrem vzhůru,“ popisuje plavidlo Pavel Prošek.

autoři: Ondřej Ševčík , marz
Spustit audio

Související