Maturita ve stylu - narodil se, napsal, umřel - je minulost, myslí si zakladatel Asociace češtinářů

Interview Plus se zakladatelem Asociace češtinářů Jiřím Kostečkou nejen na téma epizeuxis.

Porozumění textu se podle Kostečky stává novou „modlou na úkor schopností“, které se tím pádem podceňují. „Například schopnost stvořit text, nikoliv mu jen porozumět. A to tak, aby byl pravopisně nebo myšlenkově bezúhonný. Když tvořím text, tak je to něco jiného, než když ho vnímám."

Jak odpovídá, jsou podle něj znalosti, které nemá smysl získávat a učit se zpaměti, ale zároveň s tím se proměňuje suma znalostí, které je třeba mít. Roli v tom všem hraje internet, na který se ale nejen podle Kostečky nelze spoléhat jako na hlavní informační zdroj.

Jak by měla vypadat výuka, která brání propagandě?

„Když probírám pravidla diskuze, tak vyberu téma, které je kontroverzní, k němu si něco nastudujeme předem a pak o tom diskutujeme, například na téma migrace,“ říká Kostečka. Jak by měla vypadat výuka, která brání propagandě? „Jedině tím, že učitel texty sežene, vybere, se studenty je přečte nebo poslechne a pak o nich diskutuje,“ odpovídá.

Epizeuxis II

Po seznámení s tím, co je to hlásková instrumentace, tak studenti další Erbenovy básně čtou tak, jak si představuje pan Botlík a hlavně jak si to představují češtináři. Jiří Kostečka

V pořadu Interview Plus nedávno iniciátor Maturitní data, odtajněno Oldřich Botlík řekl: „Byl bych raději, kdyby si žáci raději rádi četli a rozuměli tomu, proč Halas ten verš napsal tak, jak ho napsal.“

„Ano, učit porozumění textu, Ano, učit, jak se bránit účinně propagandě. Ale zároveň učit studenty číst literaturu. A tam se bez znalosti uměleckých prostředků, kterými se vytváří umělecký text, neobejdeme,“ reaguje Kostečka.

„K tomu, abyste umělecký text opravdu do hloubky procítil, tak musíte být alespoň minimálně informován o tom, jaké jazykové prostředky slouží k ozvláštnění toho textu."

Podle Kostečkovy zkušenosti pouze opravdu velmi nadaní studenti dokáží ty prostředky procítit intuitivně. Vysvětluje ale posléze, že takových studentů je jen velmi malé procento. „Pomůže, když je ve výuce průběžně s těmito prostředky seznamujete na zajímavých uměleckých textech, a oni pak další texty prožijí daleko hlouběji."

K čemu je ale znalost vlastní definice? "To bychom se dostali k tomu, to byste mohl říct, že nemusíme vědět, co je to goniometrická funkce.“