Matesová: V Rusku byli z českých voleb nadšení, čekají teď maďarský scénář. Doufám, že to přecenili

Česko sleduje vyjednávání o nové vládě, která vedou hnutí ANO, SPD a Motoristé sobě. Prezident Petr Pavel má za sebou první jednání a zdůraznil podmínku pro příští vládu, kterou je setrvání v Evropské unii i NATO. Podle ekonomky Matesové však největší radost z výsledku mají politici z východu.

Čtěte také

Jednobarevná vláda nejspíš nevznikne, říká Schillerová. Účast SPD nám bude vadit, kritizuje Skopeček

„Ruští politici a média byli nadšení. Měli pocit, že zvítězili ti, kteří tíhnou k Moskvě a že mohou čekat další maďarský, respektive slovenský scénář, možná potažmo Bělorusko. Doufám, že tohle trošku přecenili,“ myslí si.

„Reakce západních států, médií, politiků byla trochu zděšení, protože nejsme jediná země, kde takto dopadly volby. Ty, kde podobně dopadly, dělají všechno možné pro to, aby neskončily s antisystémovými, proruskými anebo velmi populistickými nacionalistickými stranami ve vládě. V těchto dnech to vidíme velmi hořce ve Francii, ale viděli jsme to v Německu,“ doplňuje Matesová.

Čtěte také

Schodek rozpočtu dopadne lépe než 268 miliard, věří Munzar. Juchelka: Jsou to účetní triky

Do Poslanecké sněmovny se nedostalo hnutí Stačilo!, které slučovalo pět stran včetně KSČM nebo SOCDEM. Podle Matesové to byl nejlepší signál letošních voleb. „Jednak to byla směsice některých opravdu velmi dezinformátorských a extremistických hnutí,“ hodnotí ekonomka a pokračuje:

„Jednak rétorika komunistů, zejména (předsedkyně) Kateřiny Konečné, už se v závěrečných fázích vymkla její předchozí sebekontrole a začínalo to poměrně často zavánět padesátými lety. To si myslím, že vyděsilo část potenciálních voličů, kteří hledali levicovou stranu – zejména voličů, kteří třeba v minulosti volili sociální demokracii.“

Ekonomický růst

Investory bude zajímat především fiskální politika, tedy jak se Česku daří dodržovat rozpočty vyrovnané nebo aspoň mírně schodkové. Také se budou zajímat o hospodářskou politiku, kterou chce hnutí ANO prosazovat a mluví o ní především místopředseda hnutí Karel Havlíček.

Čtěte také

Velké reformy si můžeme dovolit. Špatná zpráva je, že na to politici opakovaně nemají odvahu, říká Bureš

„Posílit ekonomický růst v současné globální ekonomice bude vážně těžké na tu úroveň, kterou máme. Nyní jsme jedna z nejrychleji rostoucích vyspělých ekonomik na světě,“ vysvětluje Matesová, ale přiznává, že Česko limituje růst Německa.

„Navzdory tomu jsme jedna ze čtyř nejrychleji rostoucích ekonomik v Evropě, přitom máme stabilní, pro tuto chvíli stabilizované veřejné rozpočty, na rozdíl třeba od Polska. Čili nad většinou států Evropské unie, konkrétně nad osmnácti, nyní visí kuratela konsolidačních programů veřejných financích, protože jinak ohrožují dostupnost kapitálu,“ přibližuje.

„Finanční trhy už by jim mohly v příštích letech říct: ‚Tady jste narazili do zdi s půjčováním.‘ Česká republika je jedna z devíti zemí v Evropské unii, která tenhle problém nemá. A zase třeba proti makroekonomickým charakteristikám Spojených států jsme na tom v tuto chvíli velmi dobře, a to bych řekla v každé z nich,“ doplňuje.

Co by mohlo přinést jmenování Filipa Turka (Motoristé sobě) na post ministra zahraničí? Do jakých oblastí by měla příští vláda investovat? A může se podařit snížit schodek českého rozpočtu? Poslechněte si celý díl pořadu Řečí peněz ze záznamu v úvodu článku.