Matěj Schneider: Trump čelí revoltě na Kapitolu kvůli válce i centrální bance
Donald Trump se za uplynulý rok na Kapitolu mohl spoléhat na relativně obdivuhodnou loajalitu svých spolustraníků. Bez ní by měl problémy. Ani v Senátu, ani ve Sněmovně nedisponují republikáni bůhvíjakou většinou. V dolní komoře se navíc republikánský náskok postupně snižoval, aktuálně například skrze předčasný odchod z politiky Trumpovy někdejší nejskalnější fanynky Marjorie Taylor Greeneové.
Rok 2026, který Bílý dům odstartoval tak divoce, tak pro Trumpa na Kapitolu začíná problémy. A objevují se v jinak na první pohled stabilnějším Senátu. Týkají se jeho vojenských avantýr a pak jednoho jeho domácího válečného tažení.
Kongres a vojenská síla
V prvním případě jde o jeho několik měsíců probublávající zásahy proti Venezuele, které vyústily v únos Nicoláse Madura do Spojených států. Trumpova administrativa se bránila tomu, aby Kongres vůbec o své prozatím finální speciální operaci předem zpravila – v kontrastu s velkými americkými médii a šéfy amerických ropných společností, kteří o plánu alespoň v náznacích předem věděli.
Čtěte také
Jenže je to právě americký Kongres, kdo má rozhodovat o použití vojenské síly Spojených států. Je to pravomoc, na kterou sami zastupitelé na Kapitolu mnohdy rádi zapomínají a Trump není ani zdaleka prvním prezidentem, který na to hřeší.
Občas si ale hrstka politiků na své povinnosti vzpomene. Demokraté tak aktuálně iniciovali hlasování o válečných pravomocích, které by mohlo Bílému domu svázat ruce ohledně dalších potenciálních zásahů ve Venezuele. Kdyby šlo jen o demokraty, mohl by Trump mávnout rukou. K opozici se ale v Senátu připojila hrstka republikánů. Senátoři zatím jen v procesním hlasování varovali prezidenta, že na svoje válečné pravomoci nezapomněli.
Viceprezident J. D. Vance se na své spolustraníky obořil a označil zákon z roku 1973, o který se aktuální hlasování opírá, za „falešný a neústavní“. Když viceprezident sám sloužil v Senátu za stát Ohio, choval se jinak. Tehdy mu používání stejného zákona k osekávání moci tehdejšího prezidenta Joea Bidena rozhodně nevadilo.
Nevraživost vůči Fedu
Čtěte také
Druhý zádrhel, na který Trump na Kapitolu narazil, se točí okolo jeho dlouhotrvající nevraživosti vůči předsedovi amerického ekvivalentu centrální banky Jeromu Powellovi. Prezident od loňska hrozí Powella odvolat, protože by si rád vynutil radikálnější snižování úrokových sazeb.
Slouží mu pro to nepříliš umně vytvořená záminka vyšetřování regulérnosti financování výstavby nového sídla takzvaného Federálního rezervního systému. Trump takto tlačil loni v létě, teď začíná znovu.
Je to celé trochu absurdní, protože Powellovi tak jako tak za pár měsíců končí funkční období. Trump je ale zvyklý ve všem jet na plné obrátky. To se ale nelíbí republikánskému senátorovi Thomu Tillisovi, který v tažení proti Powellovi právem vidí snahu snížit nezávislost Fedu.
Tillis médiím proto řekl, že jestli bude Trump tímto směrem pokračovat, zablokuje mu senátor jeho nominanty k centrální bance. To není planá výhružka: Tillis totiž zasedá v klíčovém bankovním výboru.
Je klidně možné, že Bílý dům si pro tentokrát zvládne své spolustraníky srovnat do latě. S blížícími se volbami do Kongresu ale bude zjevně vůle některých republikánů vymezovat se vůči nepříliš populárnímu prezidentovi dále sílit.
Autor působí na serveru voxpot.cz
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
