Maso z laboratoře

20. duben 2018

Na pražském Žofíně se začátkem března odehrála prestižní konference SingularityU. Jedním z témat akce byla budoucnost stravování.
Zúčastnili se jí mimo jiné i vědci z amerického Silicon Valley. Přední nizozemský farmakolog Mark Post představil českému publiku své in-vitro vypěstované hamburgery. Do restaurací by se prý mohly dostat už v nadcházejících letech. Reportáž o umělém mase zazněla v Magazínu Leonardo na Českém rozhlase Plus.

Profesor Maastrichtské univerzity se pěstováním umělého masa zabývá řadu let. První umělý karbanátek lidé ochutnali v roce 2013. Jeho výroba stála dvě stě padesát tisíc eur, tedy v přepočtu asi šest a půl milionu korun. Mark Post dnes říká, že technologie pěstování masa už je dobře zvládnutá, jen je ještě potřeba příslušné postupy komercionalizovat.

OD VÝZKUMU K PRODEJI

„V restauracích by naše hamburgery mohly být dostupné za dva a půl až tři roky. Aby se dalo umělé maso prodávat i v obchodech, musí jeho cena klesnout pod cenu běžného masa. Neumím s jistotou říct, kdy to bude, ale řekl bych, že pár let po uvedení do restaurací,“ říká Mark Post. Vypěstovat jeden hamburger trvá v Postově laboratoři devět týdnů. Růst tkáně je ale exponenciální, takže po devíti týdnech a jednom dni už jsou na světě dva hamburgery, o den později čtyři.
Živočišná výroba je v dnešním rozsahu nešetrná k životnímu prostředí. Především chov skotu vyžaduje velké množství krmiva, vody a energie. Zvířata kromě toho produkují nezanedbatelné množství metanu, který přispívá ke skleníkovému efektu. To jsou důvody, které dovedly farmakologa Posta k úvahám o pěstování masa v laboratoři. „Věřím, že cena umělého masa bude jednou nižší než cena masa ze zabitého zvířete. Myslím si to proto, že devadesát procent ceny pravého masa tvoří spotřebované krmivo. S našimi kmenovými buňkami je to stejné, jenže ony dokážou přeměnit živiny na maso mnohem účinněji než kráva,“ říká Post.
Vědci nechávají umělé maso vyrůst z kmenových buněk. Jsou ještě nediferencované, a tak je možné přimět je vytvořit právě takovou tkáň, jaká je potřeba. V možnostech nizozemské laboratoře jsou zatím jen hamburgery. Vypěstovat steak by podle Posta bylo mnohem obtížnější.
„Na výrobu steaků bychom potřebovali tři věci, které zatím nemáme. Za prvé větší 3D strukturu, ve které pěstujeme buňky. Steak se dá vytisknout pomocí 3D tisku jako cokoliv jiného, ale samozřejmě k tomu potřebujete příslušný biologický materiál. Za druhé bychom museli vypěstovat tukové a svalové buňky ve společné specifické struktuře, my je zatím pěstujeme odděleně. A konečně, k výrobě steaku potřebujeme lepší systém průtoku tekutiny tak, aby se živiny a kyslík dostaly do každé části tkáně. My lidé od toho máme krev.“

KDO TO BUDE JÍST

Umělý steak je tedy ještě věcí vzdálené budoucnosti, i tak jsou ale výsledky Postova výzkumu skvělé. Nizozemští vědci už teď dokážou podle chuti pracovat s tučností masa. Chtějí jít ještě dál a vypěstovat tukovou tkáň, která by měla vyšší obsah ceněných omega-3 mastných kyselin.
Mark Post na základě svých dosavadních zkušeností věří, že lidé budou ochotní vyměnit přírodní maso za laboratorně vypěstované. „Dřív jsem o tom pochyboval. Když půjdete po městě a zeptáte se lidí, tak vám asi řeknou, že by umělé maso nejedli. Ale zjistili jsme, že když jim ukážeme průkazné studie a všechno jim vysvětlíme, nechají se snadno přesvědčit. Nedávno jsme to zkusili na dvou stech lidí a devadesát procent z nich pak řeklo, že by chtěli naše maso ochutnat,“ popisuje vědec.
Respondenti pak skutečně na svou žádost dostali hamburger. Žádný rozdíl v chuti prý nepozorovali. Ani nemohli, Mark Post přiznává, že zájemci ve skutečnosti ještě nejedli karbanátek z masa vypěstovaného v laboratoři. Vědec jen vyměnil štítky, aby si to lidé mysleli. Aby mohl pro další testy použít skutečné umělé maso, musí jeho výrobek ještě projít předepsaným úředním schvalovacím procesem. Ten by mohl být dokončen asi za rok a půl.


Tea Parkanová, redaktorka ČRo

 

Spustit audio

Více o tématu