Masakr v Beslanu vyvolal vlnu pohoršení ve světě

8. září 2004

Nové velké pohoršení ve světě způsobil obrazový záznam, který poprvé v úterý večer vysílala ruská televize: jedná se o video, které natočili sami teroristé v obsazené škole v Beslanu a které milionům televizních diváků graficky a názorně předvádí, jak hrůzostrašného činu se tito lidé dopustili.

Video záznam ukazuje, jak maskovaní útočníci nastražili bomby v tělocvičně, kde shromáždili na tisíc rukojmí - školních dětí a jejich rodičů a učitelů, kteří sedí (mnohdy polonazí) namačkáni k sobě na zemi a s rukama zdviženýma za hlavou. Jedna bomba je umístěna přímo uprostřed tělocvičny všem na očích a další jsou připevněny dráty k basketbalovým košíkům po obou stranách. Ve dveřích tělocvičny pak stojí žena-teroristka, se zahaleným obličejem černým šátkem a s pistolí v ruce.

Obrázky, nahánějící hrůzu, svědčí o vypočítavém, chladnokrevném odhodlání vraždit - o nesmírném zločinu, jehož se ti lidé dopustili.

"Těžko říct, zda obrázky ze školy v Beslanu jsou horší v představách nebo ve skutečnosti," napsal jeden z komentátorů v britském tisku, "zde hledíme přímo do tváře zlu."

A připomíná, že po třech dnech obléhání školy na místě zahynulo přes 335 lidí, z toho nejméně 156 dětí a stovky dalších byly zraněny.

Masakr v severoosetském Beslanu je dnes znovu námětem celé řady úvah a komentářů ve světovém tisku. Americký publicista David Brooks v deníku IHT píše o tom, jak nesmyslný je "kult smrti", jehož jsme vynucenými svědky. "Byli jsme donuceni sledovat masakr nevinných lidí v New Yorku, Madridu, Moskvě, Tel Avivu, Bagdádu a Bali, kde přišly o život tisíce obyčejných lidí. A byli jsme nuceni přetrpět i masakr dětí. - Měli bychom asi už být zvyklí na "kult smrti", který se prudce vzmáhá na okraji muslimského světa. Je to kult lidí, kteří hrdě vyhlašují "Vy milujete život, ale my milujeme smrt".

Tento kult se připojuje k politickým cílům, ale parazituje na nich a rdousí je. Kult smrti zardousil sen o palestinském státě - a sebevražední útočníci nepřinesli Palestině mír, jen odplatu. Pumové útoky v Iráku také nevyženou americké vojáky, ale přinutí je tam zůstat déle. A kult smrti teď rdousí naděje Čečenců, nepřinese jim svobodu, jen krveprolití.

A v tom je právě jeho smysl, píše David Brooks. Neboť kult smrti není vůbec o tom, čemu údajně slouží. Je to čistě jen radost ze zabíjení a umírání.

Otřesně zapůsobily události v Beslanu i na arabský svět, jak dosvědčuje v jiném článku tohoto listu Nassrine Azimi, který jak píše je sám muslim, není však stoupencem žádného radikalismu. Obává se ale, že v příštích několika generacích se možná docela vytratí ta "tolerantní a humánní" forma islámu, jak se jej naučil od svých rodičů. Na její místo se prý možná dostane "deformované" chápání islámu, jemuž učí například Usáma bin Ládin. "Cítím, že jako člověk, který se v islámu narodil, bych se měl pokusit udržet něco z té jemné kultury, kterou jsem poznal. Ale možná je to už příliš pozdě," píše dnes Nassrine Azimi.

A dodává: "Muslimové už strávili příliš mnoho času tím, že obviňovali ostatní z různých protivenství. I kdyby ta obvinění byla oprávněná, je nejvyšší čas s tím skoncovat. Kam se obrátíme, ptám se svých bratrů ve víře, když tolik zvěrstva se denně páchá ve jménu našeho náboženství?"

Profesor studií Blízkého Východu na univerzitě v Paříži Gilles Kepel píše zas v komentáři deníku Financial Times, že Bin Ládinova svatá islámská válka "džihád" poráží sama sebe:

Ideolog Al Kajdy Ayman al-Zawahiri napsal před třemi lety pamflet, v němž tvrdí, že "džihád" je "předvojem" muslimských mas, které teď musí mobilizovat k dosažení nejvyššího politického cíle - vítězství islámského státu a zavedení islámských zákonů na celém světě.

Útoky z 11. září roku 2001 považoval Zawahiri a Usáma bin Ládin za posílení "džihádu" proti Izraeli a "spálení" amerických rukou, hlavního spojence židovského státu. Ale po třech letech tato ideologie nedosáhla svého cíle.

Ačkoli Al Kajda přežila americkou vojenskou strategii, inspirovanou dobou studené války a Bin Ládin a Zawahiri zůstávají na útěku, kromě série krvavých teroristických útoků se aktivistům "džihádu" nic nepovedlo - nikde se nechopili moci.

Profesor Kepel se domnívá, že džihádisté se dnes znovu ocitají na rozcestí - zoufale prý hledají nová hesla a způsoby činnosti, kterými by mohli mobilizovat masy. A z tohoto hlediska vysvětluje i masakr v severní Osetii. Zajetí stovek školních dětí tam mělo podle něj dokázat, že politika Vladimíra Putina v Čečensku selhala. Džihádisté doufali, že tím donutí Moskvu k ústupu. Jejich taktika jim ale odcizila muslimské veřejné mínění.

A toho by podle jeho názoru měl Západ využít. To znamená nesnažit se porazit Al Kajdu pouze vojensky, ale pokusit se obrátit muslimské společnosti proti terorismu. Tím by vyschla mokřina, z níž tito lidé vycházejí.

autor: Jan Bednář
Spustit audio