Martina Vacková: Zlatý Fjord pod palmou a pod palbou
Moře, vítr, palmy – sníh, lavina, fjordy. Realita a plátno. Filmový festival v Cannes. Hlavní cenu největšího filmového festivalu na světě Zlatou palmu získal rumunsko-francouzsko-dánsko-švédsko-norský film Fjord. Je to dobrý film? Zaslouží si hlavní cenu? Vyvolal film na festivalu vášnivé diskuse, které by z něj učinily kandidáta na nejvyšší ocenění?
Filmový kritik britského Guardianu napsal, že Cannes letos o Zlaté palmě rozhodlo špatně. Možná film na festivalu vyvolal vášnivější diskuse po udělení hlavní ceny než po světové premiéře.
Čtěte také
Film Fjord je dobrý a zaslouží si vysoké hodnocení. Jen asi ne to úplně nejvyšší. Rezervovanost vůči filmu nastupuje pomalu. Fjord je tradičně natočený film a chybí mu duch novátorství. Také má mezerky v zápletce.
Z jiného pohledu je zas příliš dokonalý, a ta dokonalost je zarážející a něco na ní vadí. Vychází z ní jakýsi chlad. No aby ne, když se odehrává v Norsku, v zimě, a notabene příběh samotný je mrazivý, takže by chladný pocit z filmu měl být adekvátní. Ne, mrazivá je ta dokonalost, hraničící s kalkulem.
Film je konstrukt široké a vstřícné evropské koprodukce. Hrají tam herci první kategorie – Sebastian Stan, Američan, v roli otce tady k nepoznání. Herecký chameleon, kterému hraje do karet i to, že sám má rumunský původ a do svých osmi let žil v Rumunsku, než se s rodiči přestěhoval do Spojených států.
Čtěte také
Taky hrál mladého Donalda Trumpa ve svém předchozím filmu, a kde je Donald Trump, to vždycky přitáhne pozornost, co si budeme říkat, i když to Donald Trump není, tak se trumpovský duch chvíli s Fjordem potáhne, dokud Stan nepřebije svou roli Trumpa ještě další rolí a dokud Fjord neuvidíte, protože to myšlenky na Trumpa zmizí hodně rychle.
Tak koukám, že slovo Trump jsem uvedla minimálně šestkrát v jedné větě, takže o pozornost by mělo být postaráno. Manželku mu hraje norská herečka Renate Reinsve, jejíž popularita se také valí jako lavina, naposledy s oscarovým filmem Citová hodnota.
Střet konzervativismu s liberalismem
I když Fjord nemá inovační tendence, vstupní scéna do filmu je působivá. Možná je rafinovaná a zavání mírnou manipulací, pokud její princip neodhalíte.
Čtěte také
Vidíme rodinu s jedním dítětem, které je trestáno. Pak kamera poodjede a vidíme rodinu s dítětem druhým. Pak s třetím, se čtvrtým, pátým a jsme nenápadně uvedeni do početné rodiny.
Do rodiny, která se z Rumunska přestěhuje do Norska a tam začne mít problém. Učitelka ve škole si totiž všimne modřin na těle jedné z dcer a nahlásí to na Barnevernet, norskou organizaci na ochranu dětí. Ta preventivně odebere rodině všechny děti pro podezření na domácí násilí.
A dojde pochopitelně k soudu. Kdo má pravdu? Rumunská rodina, pro niž plácnutí přes zadek nic neznamená, nebo norský systém, pro který je to neakceptovatelné násilí na dětech? Rodiče, kteří svým dětem nedovolují být na sociálních sítích, nebo norští pěstouni, pro něž je pobyt dětí s mobilem v online prostoru něco přirozeného? Jak tento ostrý střet mezi silným konzervatismem a silným liberalismem dopadne?
Na to si každý najde odpovědi sám. Fjord je posvěcený mořem, větrem a palmami z Cannes. Bude se o něm teď celý rok mluvit, vrhne se do oscarového klání a všichni ho budou chtít vidět. Takže sami poznají, jaké propasti, nástrahy i pravdy Fjord skrývá i odhaluje.
Autorka je editorka Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
