Martin Rozumek: Uprchlíci nemohou být závislí na dávkách státu

11. leden 2016

Jaký bude vývoj migrační krize v roce 2016? Jak Evropa zvládá uprchlickou vlnu a co by mohla dělat lépe? Je současná situace v Evropě nebezpečím a problémem pro Česko? Jak silvestrovské sexuální útoky v Německu ovlivní vnímání uprchlíků?

„Myslím si, že počet uprchlíků, kteří do Evropy přijdou letos, bude stejný jako v loňském roce. Je to samozřejmě vysoké číslo a budeme muset dělat všechno pro to, aby se to číslo snížilo,“ řekl v Interview Plus Martin Rozumek, ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům. Odhady hovoří o jednom milionu uprchlíků.

Jak moc může být Evropa solidární, když podle údajů OSN bude letošní počet utečenců celosvětově odhadem 60 milionů? Rozumek na to reagoval: „Devět z deseti uprchlíků zůstává v okolních zemích, kde probíhají konflikty. To znamená, že se vůbec do Evropy nedostanou.“ A dodal, že dle demografických údajů je potřeba, aby ročně jen do Německa přišlo na 400 000 lidí, kteří vyrovnají odchod německých pracovních sil.

„Byl bych raději, kdyby přicházeli vzdělaní lidé, z blízkých zemí, nám blízkých i kulturně,“ uvedl dále ředitel Organizace pro pomoc uprchlíků s tím, že většina z uprchlíků nemá vhodnou kvalifikaci. Přesto podle něj existuje celá řada míst, kde mohou začít, ať už je to rekvalifikace, uznávání diplomů a integrace na pracovní trh.

„Nemohou být závislí na dávkách státu a ani mezinárodní právo nepředpokládá, že jejich ochrana bude trvat navždy.“ Předpokladem je dle Rozumka, že až se konflikty uklidní, zůstanou v zemi jen ti uprchlíci, kteří se budou schopni do společnosti integrovat.

„V případě Kosova válka rychle skončila a skoro všichni se vrátili. Čím déle bude konflikt trvat, tím více se budou uprchlíci integrovat do společnosti.“ Rozumek zdůraznil povinnost, kterou ukládá mezinárodní právo, a to, že bychom měli příchozím nabídnout stejnou perspektivu a udělat vše pro to, aby konflikt brzo skončil.

Reálnost hrozby pro ČR


Uprchlíci prošli nelehkým obdobím, jsou frustrovaní, někteří byli mučeni a byli vystaveni jinému nelidskému zacházení. A pak stačí, když někdo předbíhá ve frontě na oběd a je z toho bitka, o které píše půlka Evropy.

Podle Centra pro výzkum veřejného mínění uvedlo 65 % respondentů uprchlíky jako hrozbu pro Českou republiku. Jsou jejich obavy na místě?
„V případě uprchlíků v Česku obavy na místě nejsou. Jejich kriminalita je mizivá. Ale nebudeme si nic namlouvat – pokud přijde do Německa milion uprchlíků, tak to nebude milion vědců a vysokoškoláků,“ konstatoval Rozumek.

Jak si tedy vykládat jeho slova v souvislosti se silvestrovskými událostmi v Kolíně nad Rýnem? „Pokud máte dav mladých, frustrovaných mužů, kteří jsou opilí, může nastat davová psychóza,“ reagoval na to Rozumek a dodal: „Je to odsouzeníhodný čin a mezinárodní právo říká, že pokud je někdo pouze podezřelý ze spáchání vážného zločinu, tak na mezinárodní ochranu právo nemá.“

V rozhovoru pro Český rozhlas Plus si dále můžete poslechnout, jak Martin Rozumek rozebral svůj pohled na návrh vhodné strategie pro řešení uprchlické krize, a to s přihlédnutím k možnostem Evropské Unie.

autoři: Michael Rozsypal , bar
Spustit audio