Martin Ježek: V Bosně začalo první poválečné sčítání lidu

1. říjen 2013
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Mostar v Bosně a Hercegovině

Nynější census by měl vnést více světla do toho, jak válka demografický obrázek této bývalé jugoslávské republiky změnila. Odhaduje se, že během více než tří let bojů zahynulo až 200.000 lidí. Navíc přes dva miliony obyvatel musely opustit zemi. Před válkou byli nejpočetnější národností Muslimové (dnes Bosňáci) a nepochybně na prvním místě zůstanou, i když jich bude zřejmě méně než v roce 1991.

Podobně ale na tom budou i početně druzí Srbové a třetí Chorvaté. Pro Deutsche Welle to uvedl bývalý ředitel statistického úřadu Hasan Zolič. Podle něj se etnická struktura obyvatelstva částečně změnila. Hodně Chorvatů opustilo zemi. Kvůli válce se odstěhovalo i mnoho bosenských muslimů. Méně bude i Srbů, i když jich mnoho do Bosny přišlo ze sousedního Chorvatska. Z toho, jak lidé pojmenují svou národnost, se stalo politikum.

V tomto sčítání lidu totiž ani zdaleka nejde jen o to, v jak velkých bydlí lidé bytech, jaký mají majetek, kolik obyvatel je a jakou má obyvatelstvo věkovou strukturu, či v jak velkých sídlech bydlí. Etnický a náboženský podtext je v případě tohoto sčítání lidu určující. Co přesně s Bosnou a Hercegovinou válka udělala – přeneseně řečeno – se totiž neví. Pro jednotlivé znesvářené strany se tak stalo prioritou, nalákat zpět do Bosny co nejvíc příslušníků vlastního národa.

Noviny Glas Srpske tak například obvinily předáky bosenských muslimů, že vypravují ze severní a západní Evropy speciální autobusy na sčítání lidu do Bosny. A nastoupit mohou jen Bosňáci, jinak řečeno bosenští muslimové. Deník Večerněji List zase poukazuje na to, že jedna z chorvatských politických stran se zase snaží přesvědčit Chorvaty žijící v samotném Chorvatsku, kteří mají pobyt v Bosně, aby vycestovali přes hranici a v Bosně se nechali, takříkajíc, sečíst.

Zajímavé také bude sledovat, jaký bude nakonec poměr sil ve městech, kde se dva národy bez přestání sváří. Jako například v Mostaru, který je rozdělen na chorvatskou a muslimskou část. Zajímavé bude pozorovat, kolik se přihlásí muslimů v Republice srbské, což je jedna ze dvou částí Bosny, jak název napovídá, dominovaná etnickými Srby.

To nic nemění na tom, že etnické složení Republiky srbské a druhé části státu, Federace – bude diametrálně odlišné. Válka vedla k velkému pohybu populace do oblastí se stejným národnostním zastoupením; ať už šlo o výsledek útěku před ohrožením, anebo násilného vyhnání. V důsledku války jsou při sčítání lidu nadále velmi citlivé otázky týkající se národnosti, náboženství a mateřského jazyka. Určité kontroverze vznikly kolem označení národnosti Bosňák, jež se v roce 1993 začalo oficiálně používat místo Muslim. Mnoho lidí totiž trvá na tom, že se bude deklarovat jako Muslim, byť bosenská ústava již tuto národnost neuvádí. Do formuláře si však každý může napsat, co chce. Klidně i Jugoslávec.

Je zřejmé, že první sčítání po poslední válce, Bosně a Hercegovině nastaví zrcadlo. Ovšem reprezentanti každého ze tří národů si výsledky budou interpretovat samozřejmě opět podle svého.

autor: Martin Ježek
Spustit audio